Prodigy

Nastavení nového plánu

Fáze 1: Posouzení stavu připravenosti podniku na krizové situace

Úvod do Fáze 1

Popis Fáze 1

Primárním cílem Fáze 1 je zhodnotit potenciál vaší společnosti charakterizací jejího aktuálního stavu připravenosti na mimořádné události. Po dokončení budete mít k dispozici komplexní posouzení a analýzu potenciálu současného stavu vaší společnosti z hlediska krizové připravenosti a inkluze osob se zdravotním postižením spolu se SWOT analýzou. Tyto informace budou sloužit jako základ pro další fáze.

Koho do této fáze zapojit?

Tato fáze doporučuje zapojení různých členů všech úrovní společnosti, a to jak pro jejich charakter, tak pro použití, analýzu a integraci poskytnutých dokumentů a materiálů.

Pokud jde o sběr informací, doporučuje se zapojit vedoucí pracovníky nebo manažery první úrovně (příklady: tým vrcholového managementu, oddělení lidských zdrojů atd.). Je však také nutné zapojit všechna relevantní oddělení společnosti, aby byly shromážděny informace potřebné k vytvoření nebo aktualizaci strategie v dalších fázích.

Kroky ve Fázi 1

Krok 1: Předběžná charakteristika úrovně porozumění a informovanosti související s připraveností na mimořádné události

  • Cíle: Cílem tohoto kroku je provést předběžnou analýzu mezi zaměstnanci vaší společnosti, abyste pochopili současný stav porozumění a informovanosti z hlediska připravenosti na mimořádné události a začlenění osob se zdravotním postižením.
  • Primárním cílem je shromáždit informace o reakci na mimořádné události a povědomí v rámci společnosti. Za tímto účelem je k dispozici digitální nástroj určený ke shromažďování všech souvisejících informací. Tyto informace poskytnou ucelený přehled o aktuálním stavu pracovníků společnosti a stanoví výchozí bod pro následné kroky při tvorbě nebo aktualizaci Plánu krizové připravenosti.
  • Akce: Povzbuďte každého zaměstnance společnosti, aby vyplnil kvíz s cílem získat informace týkající se současného stavu z hlediska porozumění a informovanosti o připravenosti na mimořádné události. Shromážděte výsledky.
  • Materiál, který je k dispozici:
  • Assess your Knowledge Tool (nástroj pro sebehodnocení) (odkaz na web PRODIGY)

Krok 2: Posouzení úrovně začlenění osob se zdravotním postižením do krizové připravenosti společnosti

  • Cíle: Druhý krok zhodnotí a analyzuje potenciál vaší společnosti pro vytvoření nové nebo aktualizaci vaší stávající strategie připravenosti na mimořádné události z hlediska začleňování osob se zdravotním postižením. Primárním cílem tohoto kroku je zhodnotit potenciál vaší společnosti charakterizací jejího aktuálního stavu krizové připravenosti. Tato analýza se provádí ve vztahu k několika kritériím. Navrhuje se použití nástroje Assess your Company Tool za účelem posouzení stavu vaší společnosti v oblasti krizové připravenosti a začleňování osob se zdravotním postižením. Výsledky hodnocení poskytnou komplexní pochopení a identifikaci oblastí, v nichž lze dosáhnout zlepšení – vhled do silných a slabých stránek stávajících opatření v oblasti připravenosti. Tyto informace budou vodítkem pro vývoj strategií a opatření v následných krocích ke zlepšení v oblasti připravenosti na mimořádné události.
  • Akce: Vyplňte kvíz, abyste zhodnotili stav vaší společnosti v oblasti krizové připravenosti a identifikovali oblasti, kde lze provést zlepšení.
  • Dostupné materiály: Assess your Company Tool (nástroj pro sebehodnocení) nástroj k posouzení stavu připravenosti na mimořádné události na pracovišti a začlenění osob se zdravotním postižením. (Odkaz na stránky Prodigy)

Krok 3: SWOT analýza

  • Cíle: SWOT je zkratka pro silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. SWOT analýza je nástroj strategického plánování, který se používá k posouzení těchto čtyř aspektů společnosti. Takto může společnost zachytit svou současnou výkonnost a vytvořit strategii k dosažení svých budoucích cílů. Zahrnuje identifikaci vnitřních a vnějších faktorů, které mohou ovlivnit úspěch podnikání. Silné a slabé stránky se týkají vnitřních faktorů, jako jsou zdroje, schopnosti a omezení organizace. Příležitosti a hrozby se týkají vnějších faktorů, jako jsou trendy na trhu, konkurence a legislativní změny. Analýzou těchto faktorů může organizace vyvinout strategie, jak využít své silné stránky, řešit své slabé stránky, využít příležitosti a zmírnit hrozby. To poskytuje široký obrázek o tom, jak si společnost může proklestit cestu k dosažení svých cílů.
  • Akce: Podívejte se na níže uvedenou šablonu a vyplňte tabulku SWOT.
  • Materiál: Vzorový dokument pro SWOT analýzu společnosti

Příklad SWOT ANALÝZY

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI HROZBY
●       Pracoviště má dobře navržené evakuační trasy, které jsou přístupné pro osoby se zdravotním postižením, s vhodným značením a umístěním.

 

●       Zaměstnanci a členové záchranných složek absolvovali školení o tom, jak pomáhat osobám se zdravotním postižením během nouzových situací.

●       Někteří zaměstnanci mohou mít omezené povědomí a porozumění specifickým potřebám spolupracovníků se zdravotním postižením během nouzových situací.

 

●       Komunikační kanály nemusí plně vyhovovat osobám se sluchovým nebo řečovým postižením, což může způsobit problémy během nouzových varování a pokynů.

 

●       V některých oblastech pracoviště mohou být stále fyzické bariéry, které omezují přístup pro osoby s pohybovým postižením, což by mohlo ovlivnit jejich schopnost bezpečně se evakuovat.

●       Existuje příležitost poskytnout další školení nebo zdroje zaměřené konkrétně na podporu osob se zdravotním postižením během nouzových situací. ●       Nedodržení zákonů a předpisů týkajících se zdravotního postižení týkajících se krizové připravenosti může vést k právním důsledkům a poškození dobré pověsti.

●       Neřešení specifických potřeb zaměstnanců se zdravotním postižením během mimořádných událostí může vést ke zpožděním nebo neúčinné reakci, což ohrožuje jejich bezpečnost.

 

Poznámky k realizaci Fáze 1

Zde jsou uvedeny některé úvahy týkající se implementace této první fáze, kterou je posouzení stavu krizové připravenosti společnosti. Během implementace první fáze by bylo užitečné mít jasné a dobře definované cíle a role, které chcete implementovat. Dalším krokem je určení potřebných zdrojů a všech potenciálních zúčastněných stran, které by měly plně porozumět účelu a očekávaným výsledkům. Stanovte si také jasné časové osy a termíny, ve kterých chcete mít posouzení krizové připravenosti dokončeno, a nakonec využijte nejvhodnější metody pro sběr dat v průběhu hodnocení.

 

Fáze 2: Návrh strategického plánu krizové připravenosti

Úvod do Fáze 2

Popis Fáze 2

Fáze 2 metodiky pro vypracování nového strategického plánu krizové připravenosti zahrnuje navržení strategie na základě výsledků posouzení provedeného ve fázi 1. Strategický plán připravenosti na mimořádné události je plán pro definování opatření pro efektivní reakci a zmírnění potenciálních mimořádných událostí nebo katastrof, zajištění bezpečnosti všech lidí zapojených do vaší organizace, včetně osob se zdravotním postižením, a minimalizaci dopadu na obchodní činnosti. Dobře definovaný a komplexní plán krizové připravenosti může vaší firmě pomoci proaktivně řídit rizika a zajistit rychlou a koordinovanou reakci během krizových situací.

Koho do této fáze zapojit?

Chcete-li zajistit úspěch svých cílů a iniciativ v oblasti připravenosti na mimořádné události, je zásadní zapojit správné lidi a zřídit specializovanou pracovní skupinu odpovědnou za vývoj a provádění vaší strategie připravenosti na mimořádné události. Tento tým (Emergency Preparedness Management Team) by se měl skládat z jednotlivců z různých oddělení a funkcí ve vaší společnosti, jakož i z externích zainteresovaných stran, které mohou poskytnout cenné odborné znalosti a podporu. Následující kroky popisují složení pracovní skupiny, její hlavní cíle, konkrétní akce, které je třeba provést, přiřazení úkolů a doporučené zdroje.

Kroky ve Fázi 2

Krok 1: Definování pracovní skupiny pro přípravu plánu

Cíle:

Prvním krokem této fáze je definování pracovní skupiny, která je zodpovědná za sestavení a revizi plánu. Zřiďte pracovní skupinu, která podpoří mezioborovou spolupráci a začlení různé perspektivy integrované strategie. Definujte jasné role, odpovědnosti a zodpovědnost v rámci pracovní skupiny. V neposlední řadě také vyjasněte cíle a rozsah a určete klíčové oblasti, na které je třeba se zaměřit a stanovte priority v rámci iniciativ strategie připravenosti na mimořádné události.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Ustavit pracovní skupinu/Identifikovat možné osoby z příslušných oddělení, které mají potřebné odborné znalosti a zájem na krizové připravenosti. Tým vedení / osoby s rozhodovací pravomocí v oblasti připravenosti na mimořádné události / pracovník pro bezpečnost / personální oddělení Zvažte zapojení zástupců z vedení, bezpečnostního oddělení, provozu, lidských zdrojů, IT/technologií, komunikace/marketingu, právního oddělení a správy majetku. Chcete-li identifikovat příslušné zúčastněné strany, můžete také použít nebo vytvořit (pokud žádný neexistuje) organizační diagram jako zdroj. Po nastavení organizačního diagramu můžete snadno definovat role a odpovědnosti vaší společnosti.  K dispozici jsou také šablony pro řízení projektů a analýzu zúčastněných stran.
Definujte jasné role, odpovědnosti a zodpovědnost v rámci pracovní skupiny. Tým vedení / osoby s rozhodovací pravomocí v oblasti připravenosti na mimořádné události Zvažte použití šablony Role a Odpovědnosti. Díky tomu můžete snadno definovat role a odpovědnosti pro tento úkol. Můžete také využít dané role (pokud jsou relevantní) nebo vytvořit nové, které odpovídají potřebám vaší společnosti.
Ujasněte si záměry a rozsah / Jasně definujte účel a cíle pracovní skupiny. Tým vedení / osoby s rozhodovací pravomocí v oblasti připravenosti na mimořádné události ●       Seznamte pracovní skupinu s firemní kulturou, pokud jde o vizi, hodnotu a poslání projektu.

●       Stanovte si strategické cíle /

Cíle strategie krizové připravenosti, včetně rámcových oblastí, na něž se zaměřit, jako jsou:

1.      Protokoly pro reakci na krize nebo regulační a právní rámec,

2.      Komunikační kanály,

3.      Evakuační postupy,

4.      Přidělení prostředků.

·       Dokončete šablonu Seznam zásad a postupů společnosti

Proveďte analýzu PESTLE, což je mezinárodně uznávaná metoda používaná pro tvorbu strategie. Tým vedení / osoby s rozhodovací pravomocí v oblasti připravenosti na mimořádné události / bezpečnostní pracovník Pomocí analytického nástroje PESTLE identifikujte relevantní externí faktory a zjistěte, jaký dopad by mohly mít na dosažení cílů vaší společnosti.
Materiál k dispozici

  • Organizační schéma
  • Projektový management
  • Analýza zainteresovaných stran
  • Role a odpovědnosti
  • Firemní kultura
  • Stanovení strategických cílů/záměrů
  • Databáze se zásadami a postupy společnosti
  • Analýza PESTLE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Krok 2: Určete prioritní oblasti a jejich odpovídající hlavní cíle

Cíle:

Zásadním prvním krokem při přijímání strategického plánu připravenosti na mimořádné události je vymezení prioritních oblastí a jejich odpovídajících klíčových cílů. Toho lze dosáhnout provedením komplexního posouzení rizik. Tento cíl zahrnuje systematické hodnocení potenciálních rizik a hrozeb, kterým vaše organizace čelí. Posouzení rizik může identifikovat přírodní katastrofy, potenciální technologické havárie, mimořádné situace v oblasti zdraví a incidenty způsobené člověkem, které by mohly mít dopad na celé pracoviště, a zejména problémy, které mohou ohrozit osoby se zdravotním postižením. V neposlední řadě zahrnuje sběr údajů o pravděpodobnosti a možných důsledcích každého identifikovaného rizika. Analýzou rizik spojených s různými scénáři získává pracovní skupina znalosti o nejnaléhavějších hrozbách a podle toho stanovuje priority v oblasti připravenosti. Výsledky posouzení rizik jsou podkladem pro vypracování strategií cílené reakce, které zajišťují, že plán zohledňuje rizika a je flexibilní.

Na základě posouzení rizik je dalším cílem analýza historických údajů o případných mimořádných událostech v minulosti. Studiem incidentů, ke kterým došlo v organizaci nebo v podobných prostředích, může tým identifikovat oblasti s vyšším rizikem a opakující se nedostatky. Pochopení vzorců a trendů z historických dat poskytuje cenné informace o typech mimořádných událostí, které se s největší pravděpodobností vyskytnou, a o jejich potenciálním dopadu. Analýza historických dat pomáhá týmu odpovědnému za připravenost na mimořádné události identifikovat potenciální mezery nebo slabiny v minulých strategiích reakce. Tím, že se tým poučí z minulých incidentů, může formulovat konkrétní strategii, která zajistí, že bude flexibilní a efektivní pro řešení skutečných problémů. Historická data také poskytují základ pro vývoj cílených školení a cvičení, což umožňuje záchranářům cvičit ve scénářích, které jsou v souladu s reálnými riziky, kterým vaše společnost/organizace čelí.

Třetím cílem, který navazuje na předchozí cíl, je shromáždit informace o pociťovaných zranitelnostech.  Pro proces plánování je nezbytný zejména inkluzivní přístup, a zejména inkluzivní přístup ke zdravotnímu postižení, a tento cíl se zaměřuje na zapojení klíčových zúčastněných stran za účelem jejich cenných příspěvků. Díky konzultacím s místními úřady, záchrannými složkami a zdravotně postiženými pracovníky může tým získat informace z první ruky o pociťované zranitelnosti a výzvách zdravotně postižených lidí. Místní úřady a záchranné složky poskytují odborné znalosti o jedinečných vlastnostech vaší oblasti a možných omezeních při zvládání problémů.  Spolupráce se zúčastněnými stranami podporuje kooperaci a zajišťuje, že vypracovaný plán je kontextově relevantní a odráží vaše potřeby a priority.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Proveďte komplexní posouzení rizik, abyste identifikovali potenciální nebezpečí a hrozby. Tým pro řízení krizové připravenosti Nástroje a metodiky pro hodnocení rizik, jako je šablona a pokyny pro řízení rizik a SWOT analýza (silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby).
Analyzujte historická data minulých mimořádných událostí a identifikujte oblasti s vyšším rizikem. Tým pro řízení krizové připravenosti a/nebo specialista na hodnocení rizik (pokud je) Vyhledávání historických dat minulých mimořádných událostí. Poté proveďte analýzu dat.
Poraďte se s místními úřady (hasiči, policie, odbory veřejného zdraví, záchranné zdravotnické služby atd.) a členy komunity i zdravotně postiženými pracovníky (pokud existují), abyste získali přehled o vnímaných zranitelnostech. Tým pro řízení krizové připravenosti nebo koordinátor zapojení komunity nebo personální oddělení Průzkumy, rozhovory a diskuze ve fokusních skupinách pro zapojení komunity.
Analýza regulačního a právního rámce. Regulační a právní rámec podniku zajišťuje zákonnost, ochranu a přizpůsobivost měnícím se okolnostem ve vaší organizaci. Tým pro řízení krizové připravenosti nebo koordinátor zapojení komunity nebo personální oddělení Poskytnutá tabulka analýzy regulačního a právního rámce je navržena tak, aby pomohla vaší společnosti ilustrovat a sledovat všechny příslušné zákony a předpisy. Společnost by měla zdokumentovat platné zákony/předpisy a objasnit souvislost mezi každým zákonem/nařízením a společností.
Materiál, který je k dispozici:

·        Šablona a pokyny pro řízení rizik

·       Analýza regulačního a právního rámce

Doporučené zdroje informací:

●       Zprávy o reakci na mimořádné události od místních vládních agentur.

●       Data geografického informačního systému (GIS) pro mapování přírodních rizik a zranitelných míst v konkrétních oblastech.

●       Již provedené analýzy a průzkumy na místní nebo organizační úrovni a související zprávy o zpětné vazbě.

●       SWOT analýza (fáze 1, krok 3)

●       Zpráva o bezpečnostním incidentu (pro budoucí hlášení)

●       Šablona pro správu incidentů (pro budoucí hlášení)

●       Mechanismus civilní ochrany Unie – řízení rizik katastrof

Krok 3: Určení dostupných podpůrných mechanismů a zdrojů pro vytvoření strategie připravenosti na mimořádné události

Cíle:

V kroku 3 je primárním cílem identifikovat a využít mechanismy a zdroje nezbytné k vytvoření silné a inkluzivní strategie připravenosti na mimořádné události přizpůsobené potřebám osob se zdravotním postižením na pracovišti. Provedením komplexního posouzení stávajících politik, pokynů a zdrojů se pracovní skupina snaží identifikovat potenciální nedostatky při řešení požadavků souvisejících se zdravotním postižením během mimořádných událostí. Tento proces usnadní formulování cílených strategií a intervencí k zajištění bezpečnosti, pohody a rovné účasti zaměstnanců se zdravotním postižením na úsilí o připravenost a reakci na mimořádné události.

Identifikace dostupných zdrojů, včetně odborných znalostí zaměstnanců, asistenčních technologií, přístupných zařízení a spolupráce s externími zúčastněnými stranami, je nedílnou součástí návrhu strategického plánu, který zohledňuje rozmanitou škálu postižení přítomných na pracovišti. Pracovní skupina, do níž jsou zapojeni odborníci na zdravotní postižení a příslušné organizace, se snaží čerpat z odborných znalostí a osvědčených postupů, které by mohly být podkladem pro rámec plánu. Navázání partnerství s místními záchrannými složkami a organizacemi zdravotně postižených navíc podporuje koordinovaný přístup a sjednocuje úsilí o zlepšení připravenosti na mimořádné události pro všechny zaměstnance.

Prostřednictvím společného úsilí v kroku 3 může společnost překlenout potenciální mezery, využít stávající silné stránky a využít dostupné zdroje k vytvoření komplexní a spravedlivé strategie připravenosti na mimořádné události. Řešením specifických problémů, kterým čelí lidé se zdravotním postižením, si tato fáze klade za cíl vytvořit pracovní kulturu, která upřednostňuje inkluzi, schopnost reagovat a proaktivní opatření k zajištění pohody každého zaměstnance během mimořádných událostí. Úspěšné dokončení kroku 3 v konečném důsledku připravuje půdu pro následný vývoj funkční strategie připravenosti na mimořádné události, která zahrnuje závazek společnosti k pohodě a bezpečnosti všech svých zaměstnanců, včetně osob se zdravotním postižením.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Provést důkladný přezkum stávajících zásad a pokynů v oblasti připravenosti na mimořádné události s cílem identifikovat potenciální nedostatky při řešení potřeb osob se zdravotním postižením. Tým pro řízení krizové připravenosti včetně zástupců z oddělení lidských zdrojů, správy, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kanceláře pro zdravotně postižené (je-li to relevantní). Analýza firemních dokumentů, vedení rozhovorů s klíčovými pracovníky a získávání zpětné vazby od zaměstnanců se zdravotním postižením prostřednictvím průzkumů nebo fokusních skupin.
Zapojte externí odborníky a organizace pro zdravotně postižené s odbornými znalostmi v oblasti připravenosti a reakce na mimořádné události, abyste získali přehled a osvědčené postupy. Tým pro řízení krizové připravenosti / s podporou týmu lidských zdrojů. Zvaní odborníků na workshopy nebo webináře, účast na konferencích a přístup k renomovaným zdrojům a zprávám zaměřeným na zdravotně postižené.
Vypracujte komplexní soupis dostupného nouzového vybavení a zařízení v areálu společnosti. Tým pro řízení krizové připravenosti / tým správy zařízení s podporou týmu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Provádění fyzických hodnocení pracoviště, konzultace s odborníky o požadavcích na přístupnost a zapojení zaměstnanců se zdravotním postižením do procesu hodnocení.
Navažte partnerství s místními agenturami pro reakci na mimořádné události a organizacemi zdravotně postižených, abyste zlepšili koordinaci a podporu během mimořádných událostí. Tým pro řízení krizové připravenosti s podporou vyššího managementu. Pořádání schůzek s příslušnými zúčastněnými stranami, podepisování memorand o porozumění a účast na společných cvičeních krizové připravenosti.
Doporučené zdroje informací:

·        Stávající zásady a pokyny v oblasti připravenosti na mimořádné události

·        Posouzení úrovně inkluze osob se zdravotním postižením společnosti do výsledků krizové připravenosti (fáze 1, krok 2)

·        Průzkumy, rozhovory a diskuze ve fokusních skupinách (fáze 2, krok 2)

·        Příprava na katastrofu pro osoby se zdravotním postižením a jinými zvláštními potřebami (kontrolní seznam opatření – včetně aspektů pro osoby se zdravotním postižením)

·        Příručka o zvláštních potřebách osob se zdravotním postižením pro krizové manažery, plánovače a záchranáře – 2005

·        Příručka o zvláštních potřebách osob se zdravotním postižením pro krizové manažery, plánovače a záchranáře – 2009

·        Výuková platforma pro zdravotní bezpečnost

·        PŘÍPRAVA PRACOVIŠTĚ PRO VŠECHNY: Zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením

·        Kontrolní seznam pro manažery v nouzových situacích

·        Nouzové plánování na pracovišti pro pracovníky se zdravotním postižením: Příručka pro zaměstnavatele a pracovníky

·        Plánování evakuace kritické infrastruktury v případě zemětřesení nebo požáru pro osoby se zdravotním postižením

·        Průvodce připraveností na mimořádné události pro osoby se zdravotním postižením

·        Průvodce plánováním nouzové evakuace pro osoby se zdravotním postižením

·        Připravenost na katastrofy pro osoby se zdravotním postižením – Zjistěte, jak může stres související s katastrofami ovlivnit vaše postižení (str. 7-8)

·        Připravenost na katastrofy pro osoby se zdravotním postižením – základní potřeby (str. 25–38)

·        Zdroje pro lidi s postižením_2023

·        Připravenost na mimořádné události na pracovišti: průvodce bezpečností zaměstnanců se zdravotním postižením infografika

·        Příprava na návštěvníky se zdravotním postižením v nouzovém stavu

Krok 4: Návrh strategického dokumentu

Cíle:

V kroku 4 je primárním cílem vytvořit komplexní strategii připravenosti na mimořádné události, která integruje identifikované podpůrné mechanismy a zdroje, se silným zaměřením na inkluzi pro osoby se zdravotním postižením. Cílem strategického dokumentu je poskytnout jasný a proveditelný plán pro celou organizaci a sladit úsilí o připravenost na mimořádné události se zastřešujícím posláním a hodnotami společnosti.

Prostřednictvím dobře zpracovaného shrnutí se strategie snaží zdůraznit význam inkluzivního plánu připravenosti na mimořádné události při zajišťování dobrých životních podmínek všech zaměstnanců, zejména těch se zdravotním postižením, během krizí. Strategie nastiňuje konkrétní a měřitelné cíle připravenosti na mimořádné události se silným důrazem na řešení jedinečných potřeb a zranitelnosti zaměstnanců se zdravotním postižením. Stanovením jasných cílů a přidělením odpovědnosti plán zajišťuje odpovědnost a posiluje postavení určeného personálu k poskytování nezbytné podpory a pomoci během mimořádných událostí.

Se zaměřením na přístupnost si strategie klade za cíl navrhnout komunikační kanály, které efektivně předávají nouzové informace všem zaměstnancům s využitím různých režimů, jako jsou vizuální, sluchové a písemné prostředky. Začleněním asistenčních technologií a prováděním testování použitelnosti se plán snaží maximalizovat dosah a dopad tísňové komunikace a zajistit, aby důležité informace byly přístupné všem.

Prostřednictvím implementace nastíněných opatření strategie podporuje kulturu připravenosti, inkluzi a spolupráci v rámci organizace. Neustálým vyhodnocováním a zdokonalováním plánu na základě zpětné vazby a nově vznikajících osvědčených postupů zůstává strategie flexibilní a reaguje na měnící se okolnosti a potřeby.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Vypracujte shrnutí popisující důležitost inkluzivního plánu krizové připravenosti a jeho potenciální dopad na bezpečnost a pohodu všech zaměstnanců. Tým pro řízení krizové připravenosti ve spolupráci se specialisty na komunikaci a public relations. Sběr dat a statistik o prevalenci zdravotního postižení s důrazem na ekonomické důvody pro inkluzi. Tato část bude sepsána na konci procesu a poskytne stručný přehled základních přijatých rozhodnutí. V konečném znění dokumentu strategie připravenosti na mimořádné události se však musí objevit jako první a ve formě diagramu. Má být velmi krátká a přístupná. Pokud je přidán popis, neměl by přesáhnout půl stránky a neměl by obsahovat žargon a nadměrné zkratky. (Care, 2011)
Formulovat jasné a dosažitelné cíle připravenosti na mimořádné události se zvláštním zaměřením na řešení zranitelnosti a potřeb zaměstnanců se zdravotním postižením. Tým pro řízení krizové připravenosti vedená zástupci z kanceláře pro zdravotně postižené nebo týmu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vedení workshopů, využívání poznatků odborníků na zdravotní postižení a zajištění širokého vstupu od všech relevantních zúčastněných stran. Využijte poskytnuté výukové zdroje.
Definujte role a odpovědnosti za provádění plánu krizové připravenosti, včetně určeného personálu odpovědného za pomoc osobám se zdravotním postižením během mimořádných událostí. Tým pro řízení krizové připravenosti ve spolupráci s odděleními lidských zdrojů a BOZP. Vytvoření podrobné organizační struktury s aktéry a rolemi, poskytování školení určeným pracovníkům a vytvoření komunikačních kanálů pro zaměstnance se zdravotním postižením, aby mohli požádat o pomoc. Využijte poskytnuté výukové materiály.
Navrhněte přístupné komunikační strategie a kanály pro šíření nouzových informací všem zaměstnancům, včetně těch se zdravotním postižením. Tým pro řízení krizové připravenosti, podporovaná oddělením komunikace a IT. Začlenění více způsobů komunikace (vizuální, sluchové, písemné) do nouzových výstrah, testování účinnosti komunikačních kanálů a zvážení použití asistenčních technologií.
Materiál, který je k dispozici:

  • Organizační schéma
  • Role a odpovědnosti
  • Stanovení strategických cílů/záměrů (SMART)
  • Firemní kultura
Doporučené zdroje informací:

·        Podpora bezpečného výstupu a evakuace osob se zdravotním postižením

·        Přístupnost tísňových služeb pro osoby se zdravotním postižením

·        Komunikace s lidmi se zdravotním postižením a o lidech s postižením

·        Kontrolní seznam krizové připravenosti pro malé podniky

·        Jak plánovat nouzové situace a evakuace na pracovišti

Poznámky k realizaci Fáze 2

Během implementace Fáze 2 je nezbytné zachovat přístup zaměřený na člověka, který uznává rozmanitost postižení a jedinečné potřeby každého jednotlivce. Se zaměstnanci se zdravotním postižením by měly být prováděny pravidelné konzultace, aby se zajistilo, že jejich hlasy budou vyslyšeny a jejich perspektivy budou zohledněny při vypracovávání plánu připravenosti na mimořádné události. Kromě toho může provádění auditů přístupnosti a testování použitelnosti nouzových zařízení a vybavení pomoci identifikovat potenciální překážky a zajistit, aby byl plán skutečně inkluzivní. Otevřená a transparentní komunikace v této fázi je zásadní pro podporu kultury důvěry a inkluze, která zaměstnancům umožňuje aktivně se zapojit do procesu a přispět k úspěchu plánu krizové připravenosti. A konečně, průběžné vyhodnocování a zdokonalování plánu na základě zpětné vazby, osvědčených postupů a změn předpisů zajistí jeho účinnost při ochraně bezpečnosti a pohody všech zaměstnanců, zejména těch se zdravotním postižením.

Fáze 3: Vypracování plánu implementace

Úvod do Fáze 3

Popis Fáze 3

Po posouzení stavu připravenosti organizace na mimořádné události (fáze 1) a navržení strategie (fáze 2) by měl být plán implementován na provozní úrovni. Návrh strategického plánu připravenosti na mimořádné události je strategičtější a obecnější a vyžaduje větší zapojení a koordinaci zúčastněných stran, zatímco vypracování prováděcího plánu vyžaduje větší odpovědnost a hodnocení a zahrnuje více opatření a monitorování.

Implementační plán by měl nejprve zohledňovat reálné možnosti realizace jednotlivých akcí určených pro plán (analýza možností realizace jednotlivých úkolů nebo akcí osobami se zdravotním postižením). Měly by být také vhodně alokovány zdroje, včetně lidských, finančních a materiálních, v závislosti na konkrétním profilu činnosti organizace nebo jiných podmínkách uvnitř i vně organizace.

Při organizování plánování krizové připravenosti společnosti se zvláštním zaměřením na osoby se zdravotním postižením by mělo být přihlédnuto k jejich postižení a osoba provádějící strategii reakce nebo evakuace by měla být zavázána k individuálnímu přístupu s přihlédnutím k hlavním problémům, se kterými se setkávají zástupci jednotlivých skupin osob se zdravotním postižením a které přímo brání a/nebo zpomalují proces reakce osoby se zdravotním postižením.

Koho do této fáze zapojit?

V této fázi je nutné zapojit různé aktéry, kteří mohou přispět k realizaci plánu krizové připravenosti. Hlavními aktéry by měl být tým pro řízení připravenosti na mimořádné události, odborník na řízení a hodnocení rizik. Budou koordinovat posuzování potenciálních rizik, zranitelných míst a dopadů, jakož i určovat strategií a zdroje pro zmírňování dopadu. Kromě toho se doporučuje, aby byly kroky konzultovány s manažery z různých částí společnosti, zejména těmi, kteří jsou odpovědní za prioritní oblasti zmapované v předchozí fázi. Mohou poskytnout cenné informace o specifických potřebách a výzvách svých oddělení. A konečně, klíčová oddělení, která by měla být zapojena, jsou marketingové oddělení, finanční oddělení a hlavní management nebo finanční oddělení. Pomohou s komunikací, sestavováním rozpočtu a schvalováním plánu krizové připravenosti.

Kroky ve Fázi 3

Krok 1: Stanovení konkrétních cílů v rámci prioritních oblastí, konkrétních opatření a odpovědnosti za jejich provádění

Cíle:

Cíl 1: Třetí fáze by měla začít kontrolou, zda během provádění nedošlo k nějakým změnám v prioritních oblastech (na základě fáze 2, kroku 2). Hlavním cílem tohoto kroku by měla být hierarchie nejnebezpečnějších prioritních oblastí (včetně alespoň dvou kritérií: život ohrožujících a nejčastějších rizikových faktorů).

Cíl 2: Po hierarchizaci prioritních oblastí by měly být vypracovány specifické cíle, které by zabránily vzniku hrozeb nebo snížily dopad jejich účinků. Tento proces by měl klást důraz na dosažitelné cíle. Cíle by měly být: jednoduché, konkrétní, srozumitelné, snadno realizovatelné. Ověřte, zda jsou vypracované cíle v souladu se strategickými cíli organizace.

Cíl 3: Na základě cílů je nutné vytvořit aktivity a přiřadit osoby, které budou zodpovědné za jejich realizaci.

Cíl 4: Rozvinout aktivity/akce s přiřazenými zdroji a určit osoby, které budou zodpovědné za dosažené konkrétní cíle. Na základě aktivit vypracujte postupy. Ujistěte se, že jsou srozumitelné a proveditelné pro zaměstnance se zdravotním postižením. Nezapomeňte stanovit jasné role a odpovědnosti pro každého člena týmu. Důležité je také přidělit úkoly a odpovědnosti zaměstnancům, kteří znají specifika oblasti/oddělení, ve kterém v organizaci pracují. Měli by vědět, které činnosti/procesy se překrývají mezi oblastmi organizace.

Po počáteční kalkulaci nákladů by měly být přiřazeny lidské zdroje spolu s rozsahem povinností a odpovědností k dříve vyvinutým činnostem. Nezapomeňte systematicky školit členy týmů v postupech krizového řízení.

Pokud výše uvedené návrhy nebudou splněny, může se ukázat, že v případě konkrétní události, která se týká více než jedné oblasti organizace (např. požár zahrnující oddělení výroby a zákaznického servisu), nebudou postupy správně implementovány. Příkladem je, že se nepočítají všichni lidé, kteří opouštějí budovu, protože takový úkol byl navržen pouze v jedné oblasti fungování organizace.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Zkontrolujte, zda se během provádění nezměnily prioritní oblasti (definované ve fázi 2, kroku 2 a cílech). Tým pro řízení krizové připravenosti

Specialista na hodnocení rizik

Srovnávací analýza založená na nástrojích a metodice hodnocení rizik
Hierarchie nejnebezpečnějších prioritních oblastí (zahrnuje alespoň dvě kritéria: život ohrožující a nejčastější rizikové faktory). Tým pro řízení krizové připravenosti /tým pro řízení rizik Výběr nástrojů v závislosti na konkrétním obchodním profilu společnosti a provozních schopnostech týmu pro řízení rizik. Navrhované nástroje: metoda černého bodu, hodnocení, pořadí na základě stanovených kritérií nebo jiné
Vypracovat konkrétní cíle pro prioritní oblasti Tým pro řízení krizové připravenosti / specialista na hodnocení rizik

Je dobré zapojit manažery z částí firmy dle toho, jaké prioritní oblasti jsou zmapovány (zná specifika oddělení)

Nejoblíbenější metody: SMART
Rozvoj aktivit a přidělení odpovědnosti kompetentním osobám Pracovní skupina pro rozvoj, včetně zástupců oddělení lidských zdrojů, správy zařízení, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a oddělení zdrojů pro zdravotně postižené (pokud je to možné). Brainstorming, expertní panely, myšlenkové mapy
Materiál, který je k dispozici:

  • Stanovení strategických cílů/záměrů (SMART)
Doporučené zdroje informací:

·        Určete prioritní oblasti a jim odpovídající hlavní cíle – fáze 2, krok 2

·        Evropské fórum zdravotně postižených, Přezkum politiky a praxe snižování rizika katastrof zahrnujících zdravotní postižení v Evropě a Střední Asii, příloha 1. Případové studie osvědčených postupů

·        Konfederace asociací požární ochrany v Evropě, Evakuace osob se zdravotním postižením Směrnice CFPA-E č. 33:2015 F

·        Hlavní nebezpečí a osoby se zdravotním postižením

·        Pokyny pro pomoc osobám se zdravotním postižením během mimořádných událostí, krizí a katastrof, úspěšná implementace

·        Příručka o zvláštních potřebách osob se zdravotním postižením pro krizové manažery, plánovače a záchranáře

·        Řízení rizik: Nový rámec, tržní společnosti odpovídají svému přístupu k povaze hrozeb, kterým čelí, Harvard Business Review

Krok 2: Přiřazení konkrétních finančních mechanismů a zdrojů ke konkrétním definovaným akcím

Cíle:

Pro zaměstnavatele je výhodné vyčlenit odpovídající finance a zdroje. Vyčleněním dostatečných zdrojů a finanční podpory se plán zaměřuje na vytvoření pracoviště, které je přístupné a inkluzivní a poskytuje dostatečnou podporu osobám se zdravotním postižením během mimořádných situací. Tyto finanční prostředky usnadňují vytváření přizpůsobených evakuačních plánů, přístupných zařízení, školení a umístění, čímž podporují inkluzivnější a lépe připravené prostředí pro všechny. Kromě toho je důležité uznat, že mnoho evropských zemí nabízí programy finanční podpory pro společnosti, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením.

Akce:

Pro ty, kteří se snaží zajistit financování plánu připravenosti na mimořádné události, který vychází vstříc osobám se zdravotním postižením, je k dispozici celá řada potenciálních zdrojů. Zde je několik možností, které je možné zvážit:

  1. Vládní granty a dotace: Mnoho vlád a místních úřadů nabízí granty, dotace nebo programy finanční podpory speciálně zaměřené na podporu inkluze a přístupnosti na pracovišti. Tyto programy mohou poskytovat finanční prostředky na školení, zlepšení infrastruktury a vybavení nezbytné pro připravenost na mimořádné události.
  2. Iniciativy v oblasti společenské odpovědnosti firem (CSR): Některé společnosti vyčleňují část svého rozpočtu na iniciativy CSR, včetně projektů, které se zaměřují na rozmanitost, rovnost a inkluzi. Takové iniciativy mohou být v souladu s hodnotami a posláním společnosti, což zvyšuje pravděpodobnost, že bude přidělovat finanční prostředky na inkluzivní připravenost na mimořádné události.
  3. Neziskové organizace a nadace: Existují neziskové organizace a nadace, které podporují začleňování osob se zdravotním postižením a usilují o připravenost na mimořádné události. Tyto subjekty mohou nabízet granty nebo sponzorovat projekty, které jsou v souladu s jejich posláním a cíli.
  4. Partnerství a sponzorství: Spolupráce s jinými společnostmi, organizacemi zdravotně postižených nebo místními komunitními skupinami může vést ke sdíleným možnostem financování. Partnerství mohou pomoci získat zdroje a rozložit financování na více zdrojů.
  5. Daňové pobídky a výhody: V některých regionech mohou existovat daňové pobídky nebo výhody pro společnosti, které investují do projektů začleňování a přístupnosti osob se zdravotním postižením. Tyto pobídky mohou pomoci kompenzovat náklady spojené s prováděním plánu krizové připravenosti.
  6. Programy dárcovství pro zaměstnance: Tyto programy jsou způsobem, jak mohou společnosti povzbudit své zaměstnance, aby přispívali na různé charitativní účely. Tyto programy často zahrnují iniciativy, které se zaměřují na inkluzi osob se zdravotním postižením. Některé společnosti dokonce nabízejí programy dorovnání, což znamená, že dorovnají dary svých zaměstnanců. To může výrazně zvýšit dopad darů zaměstnanců a pomůže podpořit důležité věci.
  7. Přerozdělení rozpočtu: Společnosti mohou zvážit přerozdělení části svého stávajícího rozpočtu tak, aby upřednostnily začlenění osob se zdravotním postižením a připravenost na mimořádné události. Uvědomíme-li si důležitost tohoto aspektu, lze finanční prostředky přesměrovat na podporu této iniciativy.

Při hledání financování projektu je nezbytné jasně nastínit cíle projektu, očekávané výsledky a pozitivní dopad, který bude mít na společnost i komunitu. Prokázání souladu projektu s hodnotami organizace a dlouhodobými přínosy může mít vliv na zajištění financování z různých zdrojů.

Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) slouží jako hlavní finanční nástroje v úsilí EU o posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Pomáhají podporovat sociální začleňování nejvíce znevýhodněných osob, včetně osob se zdravotním postižením. (https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/funding-management-mode/2014-2020-european-structural-and-investment-funds_en ). V období 2014–2020 uvolnily evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) celkové investice ve výši 731 miliard Eur, z nichž 535 miliard Eur financovala EU. Podpořeno bylo více než 4 milióny malých a středních podniků. ESI fondy byly rovněž v první linii podpory poskytované členským státům a regionům, aby mohly čelit pandemii COVID-19 a jejímu hospodářskému dopadu. (https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_389 ) Chcete-li se dozvědět více o tom, jak o takové financování požádat, navštivte https://ec.europa.eu/regional_policy/funding/accessing-funds_en.

Dostupnost konkrétních programů financování se může lišit v závislosti na regionu, zemi a místních zvyklostech. Proto je vhodné, aby zaměstnavatelé provedli důkladný průzkum a spolupracovali s finančními institucemi, průmyslovými sdruženími a vládními agenturami, aby identifikovali nejvhodnější možnosti pro svou konkrétní strategii.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Obraťte se na místní organizace zdravotně postižených Personální oddělení nebo jakákoli osoba určená k pomoci zdravotně postiženým spolupracovníkům Proveďte podrobný internetový průzkum pro váš region nebo použijte poskytnutý seznam národních asociací
Informujte se, které vládní organizace jsou zodpovědné za osoby se zdravotním postižením ve vašem regionu Generální ředitel nebo personální oddělení nebo jakákoli osoba určená k pomoci zdravotně postiženým spolupracovníkům Internetový průzkum
Podívejte se na své prohlášení o společenské odpovědnosti Personální oddělení nebo jakákoli osoba určená k pomoci zdravotně postiženým spolupracovníkům Je na inkluzivní iniciativy vyčleněn rozpočet?
Zahajte kampaň za účelem získání partnerství a sponzorství Marketingové oddělení Strategie, plánování, realizace, vyhodnocení
Obraťte se na svého účetního nebo daňového poradce Ekonomický odbor Požádejte o daňové pobídky a výhody související se začleňováním osob se zdravotním postižením
Spusťte programy dárcovství pro zaměstnance Marketingové nebo personální oddělení Strategie, plánování, realizace, vyhodnocení
Vyhodnocení možného přerozdělení rozpočtu Ekonomický odbor Manažerské rozhodování
Vyhodnocení možnosti financování z EU Vedení nebo finanční oddělení Podejte žádost dle instrukcí
Materiál, který je k dispozici:

Seznam národních sdružení pro osoby se zdravotním postižením (ΑΝΝΕΧ Ι)

Doporučené zdroje informací:

·        Balíček týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Posílení evropského trhu práce

·        Jak vytvořit úspěšnou sponzorskou kampaň?

·        Jak přerozdělit marketingové rozpočty pro podporu růstu

·        Evropská komise: Přístup k finančním prostředkům

Krok 3: Vypracujte konečnou strategii a implementační plán

Cíle:

Vypracování konečné strategie a implementačního plánu má za cíl vytvořit efektivní rámec, který umožní organizaci připravit se na mimořádné situace, reagovat na ně a rychle se z nich zotavit. Tento plán by měl sloužit jako plán cesty pro společnost a všechny její zaměstnance, bez ohledu na jejich zdravotní stav nebo schopnosti a jak zvládnout mimořádné situace s minimálními negativními dopady na lidi a majetek společnosti.

V této fázi by měly být shromážděny, prozkoumány a vybrány všechny připravené materiály tak, aby podpořily konečnou verzi krizového implementačního plánu. Tento plán by měl být přezkoumán, dokončen a sdílen v rámci firemního prostředí.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Kontrola a konsolidace dílčích materiálů Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Vraťte se k dílčím materiálům, které jste shromáždili, včetně hodnocení rizik, zapojení zaměstnanců se zdravotním postižením a kroků k vypracování krizového plánu.
Identifikujte klíčové cíle Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Na základě přezkoumaných dílčích materiálů identifikujte klíčové cíle strategie přípravy na mimořádné události (ochrana zaměstnanců, ochrana majetku, zajištění kontinuity podnikání a podpora inkluze).
Definování rolí a odpovědností Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Jasně definujte role a odpovědnosti pro každé oddělení a jednotlivce zapojeného do krizové přípravy. Přiřaďte konkrétní úkoly a povinnosti, abyste zajistili koordinovanou reakci při mimořádných událostech.
Zaměřte se na začleňování osob se zdravotním postižením Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Vypracujte strategie pro řešení začleňování osob se zdravotním postižením do strategie přípravy na mimořádné události. Zajistěte, aby byly zohledněny potřeby zaměstnanců se zdravotním postižením.
Vývoj finálních komunikačních kanálů pro nouzové situace Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Určete, jak budou informace sdíleny interně i externě, a zajistěte, aby komunikační kanály byly přístupné všem zaměstnancům, včetně těch se zdravotním postižením.
Sdílejte plán se zaměstnanci a získejte zpětnou vazbu. Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti
Dokončete plán a připravte školení.

 

Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti
Upravte plán podle výsledků školení. Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti
Materiál, který je k dispozici:

  • Organizační schéma
  • Role a odpovědnosti
  • Stanovení strategických cílů/záměrů (SMART)
Doporučené zdroje informací:

·        Individuální šablony havarijních plánů (příloha 4)

·        Příklad plánování reakce na mimořádné události pro zaměstnance se zdravotním postižením

·        Komunikace s lidmi se zdravotním postižením a o lidech s postižením

·        Jak plánovat nouzové situace a evakuace na pracovišti

·        PŘÍPRAVA PRACOVIŠTĚ PRO VŠECHNY: Zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením

·        Kontrolní seznam pro manažery v nouzových situacích

·        Nouzové plánování na pracovišti pro pracovníky se zdravotním postižením: Příručka pro zaměstnavatele a pracovníky

·        Plánování evakuace kritické infrastruktury v případě zemětřesení nebo požáru pro osoby se zdravotním postižením

·        Průvodce připraveností na mimořádné události pro osoby se zdravotním postižením

Krok 4: Definujte způsob provádění a monitorování plánu implementace

Cíle:

Prvním a nejdůležitějším cílem je zajistit, aby organizace byla adekvátně připravena reagovat na různé typy mimořádných událostí. Prováděním plánu a pravidelným sledováním jeho plnění (simulacemi nebo v reálných situacích) může organizace identifikovat a řešit případné mezery nebo slabiny v připravenosti.

Akce:

Úkol Zodpovědná osoba Možné metody
Stanovte klíčové ukazatele krizové připravenosti. Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti např. doba odezvy, efektivita komunikace, míra dokončení školení zaměstnanců a jakékoli další relevantní metriky.
Zodpovědnosti Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Určit jednotlivce nebo tým odpovědný za sledování provádění plánu. Jasně nastínit jejich role a odpovědnosti při pravidelném hodnocení pokroku.

 

Pravidelná školení a cvičení: Uspořádejte pravidelná nouzová školení a cvičení, abyste otestovali implementaci plánu. Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Prostřednictvím simulace různých krizových situací je možné identifikovat silné a slabé stránky reakce, které lze využít ke zlepšení plánu.
Zpětná vazba ze školení Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Shromážděte zpětnou vazbu od zaměstnanců, zúčastněných stran a účastníků zapojených do školení a cvičení. Shromážděte přehled o efektivitě plánu, výzvách, kterým čelíte, a návrzích na zlepšení.
Zpětná vazba ze stávajících mimořádných situací Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti Analyzujte zpětnou vazbu ze všech skutečných nouzových situací, které nastaly. Prozkoumejte, jak byl plán proveden, identifikujte případné mezery nebo problémy a využijte tyto poznatky ke zlepšení plánu
Udržujte nouzový plán aktuální Tým pro řízení krizové připravenosti; vedení společnosti
Materiál, který je k dispozici:

  • Organizační schéma
  • Role a odpovědnosti
  • Stanovení strategických cílů/záměrů
  • 3.7 Interaktivní pilotní cvičení AR/VR
Doporučené zdroje informací:

“Stop Disasters“ Hra

Poznámky k realizaci Fáze 3

Pečlivé zvážení všech kroků přípravy a monitorování krizového plánu organizace může zajistit, že krizový plán bude dobře implementován, bude odpovídat specifickým potřebám  organizace a jejích zaměstnanců, zejména těch se zdravotním postižením, a podpoří schopnost organizace efektivně reagovat během mimořádných situací.

 

 

Skip to content