Překážky a příležitosti
Hodnotící zpráva o analýze stavu, první výstup WP2, byla analýza stavu na základě rozhovorů s odborníky, online dotazníků a desk-based výzkumů s cílem zmapovat současnou situaci v celé Evropě v oblasti začleňování osob se zdravotním postižením do krizové připravenosti.
Z výsledků analýzy vyplynulo, že téměř polovina respondentů dotazníků nemá ve svých firemních materiálech krizové připravenosti žádný plán pro osoby se zdravotním postižením nebo jsou osoby se zdravotním postižením zahrnuty do společného plánu, což znamená, že se řídí obecnými pokyny a ty neodpovídají konkrétně jejich potřebám. To je znepokojivé zjištění, protože lidé se zdravotním postižením mohou během mimořádných událostí a katastrof čelit dalším výzvám a překážkám.
Největší procento také uvedlo, že jejich společnost neposkytuje všem zaměstnancům školení týkající se krizové připravenosti se zaměřením na osoby se zdravotním postižením. Nemají také dostatek informací k vytvoření přístupných a bezpečných pracovišť pro každou osobu se zdravotním postižením, která tam buď pracuje, nebo může navštívit jejich společnost. Chybí proto informace, povědomí a školení o této důležité otázce, což by mohlo mít v případě nouze vážné důsledky pro spokojenost a bezpečnost zdravotně postižených zaměstnanců.
Zároveň 32 % respondentů nemá specializovaného odborníka na krizovou připravenost, což naznačuje, že existuje prostor pro zlepšení připravenosti a schopnosti reakce některých společností.
A konečně, 89 % respondentů uvedlo, že by jim prospělo specializované školení v oblasti připravenosti na mimořádné události se zaměřením na osoby se zdravotním postižením. Nejčastěji preferovanými typy školení jsou praktický nácvik (prezenční) a simulace reálné situace ve virtuální realitě, a to díky své praktičnosti, interaktivnímu charakteru, schopnosti poskytnout reálnou ukázku a adaptabilitu pro osoby se zdravotním postižením.
Výše uvedená obecná zjištění potvrzují i rozhovory s odborníky, neboť se zjistilo, že zatímco připravenost na mimořádné události je pro většinu respondentů relevantní a důležitou otázkou, existuje také prostor pro zlepšení, pokud jde o informovanost, zapojení a koordinaci.
Velmi důležitým aspektem výsledků rozhovorů je, že zaměstnanci se zdravotním postižením jsou ve většině organizací součástí společného vzdělávání, nebo často neexistují žádné konkrétní pokyny pro tyto osoby, takže se řídí obecnými pokyny, jak vyplývá z názorů expertů a vzorku shromážděných odpovědí. To naznačuje, že zaměstnanci se zdravotním postižením často neabsolvují specializovanou odbornou přípravu a jejich možnosti školení jsou nerovné. Mezi lidmi se zdravotním postižením také chybí srozumitelnost a konzistentnost ohledně toho, co dělat v nouzových situacích.
Kromě toho se v rozhovorech mimo jiné zkoumalo, zda jsou všichni zaměstnanci obeznámeni s nouzovými postupy pro osoby se zdravotním postižením. Závěr, který lze z odpovědí vyvodit, je, že zaměstnanci nemají dostatečné povědomí a školení o tom, jak pomáhat a evakuovat osoby se zdravotním postižením během krizové situace. Jedná se o závažný problém, kterým se musí zabývat koordinátoři řízení bezpečnosti. Organizace musí poskytovat inkluzivní kulturu a podporu zaměstnancům se zdravotním postižením. Již poskytovaná všeobecná školení by mohla být rozšířena o speciální školení pro osoby se zdravotním postižením a o osobách se zdravotním postižením.
V neposlední řadě většina dotazovaných odborníků uvedla, že mají flexibilní materiály pro připravenost na mimořádné události, které lze přizpůsobit novým vládním nařízením nebo novým situacím v jejich společnosti. Z odpovědí vyplývá, že účastníci preferují jako hlavní způsoby učení praktický výcvik a e-learning. Praktickým školením se rozumí aktivity, které účastníkům umožňují uplatnit své znalosti a dovednosti v reálných nebo simulovaných situacích.
S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem je navržena následující metodika krok za krokem na podporu krizového plánování na pracovišti zahrnující osoby se zdravotním postižením.
Mapa zúčastněných stran
Aby byla zajištěna účinná koordinace, je nutné připravit vhodné plány. Tyto plány by měly specifikovat jak koncepci evakuace, tak v závislosti na stávajících podmínkách, i určit zdroje nezbytné k provedení tohoto úkolu. Podmínkou účinnosti plánu je jeho platnost, která musí být kontrolována pravidelným prováděním soupisu zdrojů a ověřováním přijatých řešení. Je nezbytné vypracovat plán reakce v případě hrozby ve formě: přípravy řádných, logických, racionálních opatření; ve formě standardních operačních postupů v plánech krizového řízení pro evakuaci osob se zdravotním postižením s přihlédnutím ke skutečnosti, že osoby se zdravotním postižením netvoří jednotné skupiny osob; informační a vzdělávací aktivity, osvojení evakuačních dovedností samotnými zdravotně postiženými prostřednictvím vhodného výcviku během potenciálního ohrožení.
Realizace plánu krizové připravenosti by měla zahrnovat vhodně vypracované postupy a pokyny pro řešení mimořádných událostí, způsoby upozorňování (i jednotlivých) osob se zdravotním postižením, jakož i další povinnosti ostatních zaměstnanců zařízení, ze kterého je reakce na mimořádné události prováděna.
Při plánování by měl zaměstnavatel věnovat pozornost typu a stupni postižení, věku zdravotně postižené osoby a případnému využití pomoci ostatních zaměstnanců pro účely evakuace. Pozornost by měla být věnována i zdravotně postiženým návštěvníkům.
U osob se zdravotním postižením by bezpečná evakuace měla zahrnovat:
a) druh a stupeň postižení a věk evakuovaných osob,
b) součinnost při evakuaci ze strany jiných osob, např. zaměstnanců a dalších osob v době pobytu v budově.
Lidé s různým postižením také reagují odlišně na nouzové situace (etiketa zdravotního postižení):
- Zrakově postižení lidé nemají strach ze tmy a v momentě ohrožení vhodně provedou popsané hlasové příkazy.
- Lidé se sluchovým postižením nejsou omezeni v pohyblivosti a mohou sami chodit, pohybovat se a provádět příkazy a evakuační činnosti.
- Lidé s mentálním postižením jsou fyzicky zdatní a schopní vykonávat evakuační činnosti a mají relativně vysokou úroveň poslušnosti k pokynům osoby, kterou znají, např. akademického učitele.
- Osoby s pohybovým postižením mají plný a neustálý kontakt s okolím prostřednictvím všech receptorů a nemají žádné komunikační bariéry.
Východiska pro tvorbu metodiky
Předpoklady pro používání
Metodika poskytuje rámec pro plánování a rozhodování pro podporu cílové skupiny při dosahování začlenění osob se zdravotním postižením do jejich plánů reakce na mimořádné události. Stanoví řadu kroků, které jsou nezbytné pro úspěšnou strategii připravenosti na mimořádné události, a to jednotným a harmonizovaným způsobem. Při výběru klíčových prvků, které mají být zahrnuty a analyzovány při navrhování metodiky a jejím provádění v souboru nástrojů TOOLBOX, byly vzaty v úvahu tyto aspekty:
- Seznámení se s vlastními nástroji a zdroji
- Vypracování plánu
- Vzdělávání
Výběr prvků v rámci metodiky
TOOLBOX je platforma, která bude kombinovat různé informace a zdroje a fungovat jako komplexní sbírka dokumentů a nástrojů. Metodika uvedená v tomto dokumentu je založena na typu informací, které se cílovému podniku doporučuje použít při vytváření solidní, stabilní a udržitelné strategie. Následující prvky jsou zahrnuty v metodice jako odkazy a zdrojové nástroje. Pro každý typ prvku jsou k dispozici příklady:
- Otevřené zdroje
- Dokumenty s obecným přehledem
- Manuály a podpůrné metodické nástroje
- Školicí materiály
- Šablony jako např. pracovní dokument, který se používá pro interakci a kontrolu průběhu prováděcích plánů
- Reálné případy, které inspirují cílové skupiny v různých důležitých aspektech souvisejících s vytvářením plánů krizové připravenosti
- Technická/finanční doporučení
Úplný seznam zdrojů zahrnutých do metodiky je uveden v tabulce 1 (příloha). V seznamu je uveden typ a formát zdroje a část metodiky, kde je k dispozici.
Metodologie pracovního postupu
Metodika PRODIGY je metodologický rámec krok za krokem na podporu krizového plánování na pracovišti se začleněním osob se zdravotním postižením. Tento rámec je rozdělen na metodiku buď pro vypracování nebo pro aktualizaci plánů strategie připravenosti na mimořádné události. Obrázek 1 ukazuje pracovní postup metodiky PRODIGY a logické toky, které propojují dané bloky. Skládá se ze tří hlavních bloků, které představují klíčové fáze procesu: posouzení, plánování a implementace.
Obrázek 1: Hlavní fáze metodologie
V závislosti na úrovni vyspělosti podniku se metodika řídí dvěma různými přístupy. Prvním krokem je tedy určit, zda společnost má stávající plán připravenosti na mimořádné události a chce jej aktualizovat tak, aby více zahrnoval osoby se zdravotním postižením, nebo zda neexistuje žádná konkrétní strategie připravenosti na mimořádné události a společnost se vrací ke klíčovým fázím formulování komplexní strategie, která zahrnuje osoby se zdravotním postižením.
Společnosti zahajují fázi 1 s cílem posoudit svou připravenost na mimořádné situace, na začlenění osob se zdravotním postižením, na výzvy a příležitosti, kterým čelí. Na základě předběžného posouzení jsou společnosti připraveny začít vypracovávat nebo aktualizovat svůj plán krizové připravenosti (fáze 2) a následně tvoří svůj implementační plán s přidělením potřebných lidských a finančních zdrojů (fáze 3).
Metodika se skládá z postupného sledu kroků v rámci každé fáze, jak je znázorněno na obrázcích níže. Každá fáze a krok jsou však samostatné a nejsou závislé na ostatních. Navrhované pořadí je pouze doporučením, aby se zajistilo, že během procesu nebudou přehlédnuty žádné relevantní informace, ale uživatelé mohou přeskočit kroky, které již dokončili před použitím této metodiky. Rozhodnutí, zda postupovat podle všech kroků nebo náhodně procházet dostupné informace, je na uživateli.
Obrázek 2: Metodický pracovní postup pro vypracování nového strategického plánu připravenosti na mimořádné události na pracovišti
Obrázek 3: Metodický pracovní postup pro aktualizaci stávajícího plánu připravenosti na mimořádné události na pracovišti
Způsob uvádění informací v metodice
V následujících kapitolách jsou podrobně popsány fáze a kroky včetně potřebných zdrojů potřebných k jejich realizaci. Za tímto účelem je třeba zdůraznit některá vysvětlení k usnadnění pochopení metodiky a toho, jak koneční uživatelé budou přistupovat ke zdrojům dostupným v sadě nástrojů TOOLBOX a jak je budou používat.
Úvod do Fáze:
Každá fáze obsahuje krátký úvod, který popisuje cíl fáze a to, co může uživatel očekávat. Obsahuje také odkaz s názvem “Koho do této fáze zapojit?”, který poskytuje doplňující informace o cílových skupinách, které se musí do této fáze zapojit.
Přehled a/nebo popis Kroků:
Každá fáze popisuje posloupnost kroků, které je třeba dodržet. Každý krok obsahuje následující informace:
- Cíl: Cíl kroku, objasnění, co uživatel získá na konci takového kroku
- Akce: Údaj o tom, jak používat zdroje, které jsou v daném kroku k dispozici
- Materiál: Objasňuje, jaké jsou dostupné zdroje (typ zdroje). V aplikaci TOOLBOX si uživatel v tomto okamžiku bude moci stáhnout uvedené zdroje.
Doporučené/dostupné zdroje:
Zdroje potřebné k implementaci akcí každého kroku. Zdrojem mohou být užitečné odkazy, zprávy, osvědčené postupy, pokyny atd.
Úvahy o implementaci:
Další informace, které je třeba mít na paměti při provádění kroků nebo využívání dostupných zdrojů, také definice, vysvětlení nebo technická doporučení.