Shrnutí
Celkovým cílem projektu PRO.D.I.G.Y je propagovat používání a zavádění AR/VR řešení na pomoc lidem se zdravotním postižením, záchranářům a společnostem při mimořádných událostech na pracovišti s cílem zvýšit bezpečnost osob se zdravotním postižením. Kromě celkového cíle bude vypracován metodický rámec na podporu cílové skupiny při dosahování začlenění osob se zdravotním postižením do jejich plánů reakce na mimořádné události. Rámec zejména pomůže cílovému týmu naplánovat všechny činnosti potřebné k aktualizaci a posílení krizového plánování tak, aby zahrnoval osoby se zdravotním postižením. To bude zahrnovat řadu kroků potřebných pro úspěšnou strategii.
Úvod
Mimořádné nouzové situace na pracovišti mohou udeřit rychle a bez varování a donutit lidi k rychlé evakuaci nebo k rychlému rozhodnutí, aby se ochránili. Pro miliony lidí se zdravotním postižením jsou nouzové situace na pracovišti skutečnou výzvou. Je dokázáno, že když společnosti navrhují své plány reakce na mimořádné události, tak se často zapomíná na osoby se zdravotním postižením. Zapojení osob se zdravotním postižením do reakce na mimořádné události na pracovišti má zásadní význam pro jejich bezpečnost a realizaci jejich zaměstnaneckých práv, mimo jiné prostřednictvím boje proti diskriminaci a vytváření rovných příležitostí. V této souvislosti si projekt PRO.D.I.G.Y. klade za cíl vyškolit osoby se zdravotním postižením v reakci na mimořádné události pomocí cvičení v rozšířené a virtuální realitě.
Celkovým cílem projektu PRO.D.I.G.Y. je podpora používání a přijetí řešení AR/VR na podporu osob se zdravotním postižením, záchranářů a společností během mimořádných událostí na pracovišti s cílem zvýšit bezpečnost osob se zdravotním postižením. Získané školení krizové připravenosti poskytne lidem a společnostem způsoby, jak se připravit a chránit při neočekávaných mimořádných událostech na pracovišti.
Kromě celkového cíle má první výsledek projektu poskytnout metodický rámec pro podporu cílové skupiny při zahrnutí zdravotního postižení do plánů reakce na mimořádné události. Zejména Metodika připravenosti na mimořádné události na pracovišti poskytuje krok za krokem metodický rámec na podporu krizového plánování se začleněním osob se zdravotním postižením.
Termín a definice
sbírka
dokumenty a předměty ve správě archivu, knihovny nebo muzeí bez ohledu na formát
krizové řízení
celkový přístup k předcházení mimořádným událostem a jejich zvládání
Poznámka 1 k položce: Krizové řízení obecně využívá přístup řízení rizik k prevenci, připravenosti, reakci a obnově před, během a po potenciálně destabilizujících a/nebo rušivých událostech.
[ZDROJ:ISO 22300:2018, 3.78]
Havarijní připravenost
opatření a opatření přijatá předem ke zmírnění účinků možných destruktivních událostí
Poznámka 1 k položce: To zahrnuje vypracování plánu reakce na katastrofu.
[ZDROJ:EN 15898:2011, 3.4.6]
Havarijní
okamžitá fáze po události, spočívající v získání kontroly, omezení rozsahu mimořádné události a minimalizaci dalších škod
nebezpečí
Zdroj potenciální újmy
Poznámka 1 k položce: Nebezpečí může být zdrojem rizika.
[ZDROJ:ISO Guide 73:2009, 3.5.1.4]
Reakce na incidenty
opatření přijatá za účelem zastavení příčin bezprostředního nebezpečí a /nebo zmírnění následků potenciálně destabilizujících nebo rušivých událostí a za účelem obnovení normální situace
Poznámka 1 k položce: Reakce na incidenty je součástí procesu krizového řízení.
[ZDROJ:ISO 22300:2018, 3.115]
Fáze před nárazem
Fáze varování
zotavení
obnova a případné zlepšení provozů, zařízení, sbírek (3.3), živobytí nebo životních podmínek postižených organizací, včetně úsilí o snížení rizikových faktorů
[ZDROJ:ISO 22300:2018, 3.187, změněno – Byl přidán výraz “kolekce”.]
přezkoumání
činnost prováděná za účelem určení vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti předmětu ochrany k dosažení stanovených cílů
[ZDROJ:ISO Guide 73:2009, 3.8.2.2]
riziko
Vliv nejistoty na cíle
Poznámka 1 k položce: Účinek je odchylka od očekávaného – pozitivní a/nebo negativní.
Poznámka 2 k položce: Cíle mohou mít různé aspekty (například finanční, zdravotní a bezpečnostní a environmentální cíle) a mohou se vztahovat na různé úrovně (jako je strategická, celoorganizační, projektová, produktová a procesní).
Poznámka 3 k položce: Riziko je často charakterizováno odkazem na potenciální události a důsledky nebo jejich kombinaci.
Poznámka 4 k položce: Riziko je často vyjádřeno jako kombinace důsledků události (včetně změn okolností) a související pravděpodobnosti výskytu.
Poznámka 5 k položce: Nejistota je stav, i částečný, nedostatku informací týkajících se určité události, jejího důsledku nebo pravděpodobnosti, porozumění nebo znalosti o ní.
[ZDROJ:ISO Guide 73:2009, 1.1]
hodnocení rizika
celkový proces identifikace rizik, analýzy rizik a jejich hodnocení
[ZDROJ:ISO Guide 73:2009, 3.4.1]
řízení rizika
koordinované činnosti k řízení a kontrole organizace s ohledem na rizika
[ZDROJ:ISO Guide 73:2009, 2.1.1]
Plán řízení rizik
v rámci řízení rizik, který stanoví přístup, složky řízení a zdroje, které mají být použity na řízení rizik
[ZDROJ:ISO Guide 73:2009, 2.1.3]
oznámení
část veřejného varování (3.183 ), které poskytuje základní informace (3.116) ohroženým osobám (3.166) o rozhodnutích a opatřeních nezbytných ke zvládnutí mimořádné situace (3.77)
Připravenost
připravenost
činnosti, programy a systémy vyvinuté a prováděné před incidentem, které lze použít k podpoře a posílení prevence, ochrany před narušením, mimořádnými událostmi nebo katastrofami, jejich zmírňování, reakce na ně a obnovy po nich
prevence
opatření, která organizaci (3.158) umožňují vyhnout se nežádoucí události (3.268) nebo potenciálnímu narušení (3.107), vyloučit nebo omezit dopad (3.107)
Prioritní činnost
Činnost (3.1), které je po incidentu dána přednost (3.111) za účelem zmírnění dopadů (3.107)
Poznámka 1 k položce: Termíny běžně používané k popisu těchto činností zahrnují kritické, nezbytné, životně důležité, naléhavé a klíčové.
krize
nestabilní stav zahrnující hrozící náhlou nebo významnou změnu, která vyžaduje naléhavou pozornost a opatření k ochraně života, majetku nebo životního prostředí (3.10), majetku nebo životního prostředí
3.60
Pro řešení krize
Komplexní řízení (3.135)proces (3.180), který identifikuje potenciální dopady (3.107), které ohrožují organizaci (3.158), a poskytuje rámec pro budování odolnosti (3.192) se schopností účinné reakce, která chrání zájmy klíčových zainteresovaných stran organizace (3.124), pověst, značku a činnosti vytvářející hodnotu (3.1), jakož i účinné obnovení operačních schopností
Tým krizového řízení
skupina osob funkčně odpovědných za řízení vývoje a provádění plánu reakce a provozní kontinuity (3.49), vyhlášení situace narušení provozu (3.70) nebo nouzové situace (3.77)/krize (3.59) a poskytování pokynů během procesu obnovy (3.187) (3.180 ), a to jak před narušením provozu, tak po něm (3.111)
Poznámka 1 k položce: Tým krizového řízení (3.61) může zahrnovat jednotlivce z organizace (3.158), jakož i osoby poskytující okamžitou a první reakci a zainteresované strany (3.124)
cvičení
proces (3.180) trénovat, hodnotit, procvičovat a zlepšovat výkonnost (3.167) v organizaci (3.158)
Poznámka 1 k položce: Cvičení lze použít k ověření politik, plánů, postupů (3.179), školení (3.265), vybavení a dohod mezi organizacemi, k objasnění a školení personálu (3.169) v rolích a odpovědnostech, ke zlepšení koordinace mezi organizacemi (3.52) a komunikace, k identifikaci nedostatků ve zdrojích (3.193); zlepšení výkonnosti jednotlivců a identifikace příležitostí ke zlepšení; a kontrolovanou příležitost procvičovat improvizaci.
Bibliografie
AlertMedia. (2022, 21. října). 6 kroků k vytvoření efektivního plánu reakce na mimořádné události. https://www.alertmedia.com/blog/emergency-response-plan/
Michałowska M., Stankiewicz D., Danielak W. (2015). Zarządzanie sytuacją kryzysową w przedsiębiorstwie. http://ptezg.pl/Files/files/zn2/danielak.pdf
Peoplesafe. (2022, 29. listopadu). Havarijní plánování na pracovišti. https://peoplesafe.co.uk/blogs/emergency-planning-in-the-workplace/
Připravená kampaň. (n.d.). Havarijní plán. https://www.ready.gov/business/implementation/emergency
Skupina pro trénink dovedností. (n.d.). Jak vypracovat havarijní plán společnosti. https://www.skillstg.co.uk/blog/how-to-develop-company-emergency-plan/
Bending, R. a Eden, R. J. (1984). Energetika Spojeného království: struktura, vyhlídky a politiky. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press.
Lillywhite, B.; Wolbring, G. (2022) Krizové řízení a zvládání katastrof, připravenost a plánování (EDMPP) a “sociální”: přezkum rozsahu. Udržitelnost. 14, 13519. https://doi.org/10.3390/su142013519
Kailes, J. I. (2005). Proč a jak zahrnout osoby se zdravotním postižením do procesu havarijního plánování?. Lawrence, KS: University of Kansas, Výzkumné a školicí centrum pro nezávislý život.
Péče. (2011). Plánování havarijní připravenosti (EPP). Citováno z https://wwwcareemergencytoolkit.org/wp-content/uploads/2017/03/37_1.pdf
Chojnicki J., Jaroszewicz G., ABC BHP. Informator dla pracodawców, Główny Inspektorat Pracy, Warszawa 2010.
Hansen A., Bezpieczeństwo i higiena pracy, WSiP, Warszawa 1997
Karczewski J.T., System zarządzania bezpieczeństwem pracy, Ośrodek Doradztwa i Doskonalenia Kadr oddk, Gdaňsk 2000
Krause M., Podstawy zarządzania bezpieczeństwem i higieną pracy w przedsiębiorstwie, Wyższa Szkoła Zarządzania Ochroną Pracy, Katowice 2006
Pawłowska Z., Zarządzanie bezpieczeństwem i higieną pracy,[w:] Koradecka D. (red.), Nauka o pracy – bezpieczeństwo, higiena, ergonomia. Zarządzanie bezpieczeństwem i higieną pracy, Wydawnictwo CIOP, Warszawa 2000
Rabenda A., Elementy systemu zarządzania bezpieczeństwem i higieną pracy [w:] Kowal E., Zarządzanie warunkami pracy, Oficyna Wydawnicza Uniwersytetu Zielonogórskiego, Zielona Góra 2008
- Hollnagel, J.E. Paries, D.D. Woods, J. Wreathall, Resilience Engineering: in Practice. Průvodce, Ashgate, Farnham 2011.
https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:22300:ed-2:v1:en