Představení

Modul 4, “ Pomoc osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích“, se zabývá klíčovým aspektem poskytování účinné podpory osobám se zdravotním postižením během mimořádných událostí. Jeho cílem je vybavit účastníky znalostmi a dovednostmi potřebnými k tomu, aby mohli efektivně pomáhat osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích, zvýšit schopnost účastníků poskytovat komplexní podporu a zajistit bezpečnost a pohodu osob se zdravotním postižením během mimořádných událostí, zajistit, aby evakuační postupy ve firmách byly přístupné a přizpůsobené pro osoby se zdravotním postižením, zvýšit povědomí a porozumění mezi zaměstnanci ve firmě v oblasti potřeb a výzev, kterým osoby se zdravotním postižením čelí během mimořádných událostí, a stanovit nejčastější překážky v oblasti dostupnosti dopravy v podnikovém prostředí. 

Submodul 4.1 Poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením během mimořádných událostí

Příklady nejčastějších krizových situací, které mohou nastat na pracovišti: 

Poskytování asistence lidem s postižením při krizových situací, které mohou na pracovištích nastat by mělo být zakotveno v evakuačním plánu. Ten by měl zohledňoval individuální potřeby a schopnosti každého postiženého člověka. Pro některé osoby s postižením může být vhodné vypracovat osobní evakuační plány, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby a schopnosti. Tyto plány by měly být pravidelně aktualizovány a sdíleny s příslušnými osobami a týmy pro záchranné operace. Dále je také důležité, aby i ostatní zaměstnanci byli vybaveni potřebnými znalostmi a dovednostmi pro poskytnutí rychlé a účinné asistence v případě nouzové situace. 

Pro efektivní evakuaci je důležité mít jasný plán prioritní evakuace a zařízení, která umožní rychlé a bezpečné vyvedení postižených osob z budovy. Lidé s těžšími postiženími, jako jsou ti, kteří nemohou samostatně opustit budovu, by měli být evakuováni jako první. Určení prioritní evakuace by mělo být založeno na individuálních potřebách postižených osob a ukotveno v evakuačním plánu. 

Evakuační plán je následně nutné pravidelně prověřovat pomocí cvičení. Doporučuje se provádět cvičení evakuace a simulace nouzových situací pravidelně.  Frekvence cvičení může být každé čtvrtletí, polovina roku nebo jednou ročně, v závislosti na velikosti a složitosti organizace, zákonných požadavcích a provozních rizicích. Do cvičení by měli být zapojeni všichni zaměstnanci a osoby, které jsou zodpovědné za provedení evakuace a poskytování pomoci. 

Jednotlivé kroky směřující k poskytnutí asistence osobám s postižením během nouzových situací

1.Vyhodnocení rizik s ohledem na zdravotní postižení 

Vyhodnocení rizik je klíčovým prvkem pro zajištění a udržení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To obsahuje několik dílčích procesů: 

• Vyhledávání rizik 
• Přijímání opatření 
• Vedení dokumentace 
• Informování o rizicích 
• Sledování a kontrola 

Díky řízení rizik je možné identifikovat a vyhodnocovat potenciálně nebezpečné faktory, které se mohou na pracovišti vyskytovat. Zjednodušeně řečeno se jedná o detailní průzkum celého pracoviště, na jehož základě jsou odhalena rizika, která by mohla ohrozit pracovníky. Pokud jsou tedy taková rizika odhalena, je bezpodmínečně nutné zhodnotit jejich závažnost a následně přijmout opatření, která povedou k jejich odstranění. K identifikaci a vyhodnocování rizik na pracovišti, na kterém jsou osoby s postižením, je důležité přistupovat s maximální pečlivostí a obezřetností, protože pro takové osoby mohou představovat potenciálně nebezpečná rizika i ta, která pro zdravé osoby rizikem být nemusí. 

Při řízení rizik je třeba, aby byl brán ohled na organizaci práce a případné změny nebo úpravy pracovního prostředí a pracovního zařízení. Cílem je pak minimalizace nebo úplné odstranění rizik a diskriminace zdravotně postižených. Je třeba brát v potaz také individuální rozdíly mezi jednotlivými postiženými pracovníky, uskutečnit individuální hodnocení a zjistit, jaký druh asistence budou v případě nouzové situace potřebovat. To může zahrnovat potřebu osobního doprovodu, speciálních evakuačních prostředků nebo přizpůsobení evakuačních plánů. Nelze si myslet, že všichni postižení jsou stejní. Je to právě naopak. Každý postižený vyžaduje jiná opatření a přizpůsobení pracoviště. Proto je důležité: 

• vyhodnotit a stanovit skupinu pracovníků, kteří mohou být ohroženi více než ostatní 
• separátně vyhodnotit potenciální bezpečnostní rizika, která se týkají jen osob s postižením 
• brát v potaz druh a rozsah postižení a pracovního prostředí 
• osobně se poradit o pracovních podmínkách a rizicích přímo s postiženými zaměstnanci – zejména oni ví, co potřebují 
• konzultovat řízení rizik pro zdravotně postižené s odborníky na BOZP a ergonomii pracoviště, lékaři, zdravotníky a specialisty na zaměstnávání zdravotně postižených a jinak hendikepovaných osob 
• přizpůsobit práci osob s postižením (úprava pracovní doby, pracovního místa, vybavení, pracovního postupu apod.), nikoliv naopak 

2.Upravte pracovní prostředí 

Přizpůsobte schodiště – horní okraje schodů opatřete světlým nátěrem nebo taktilními pásy pro nevidomé. Zajistěte, aby v případě mimořádné události fungovaly také zvukové signály pro slepé a světelné signály pro hluché. Nechte upravit otevírání dveří ideálně tak, aby bylo automatické na senzor. Přínosná je rozhodně i úprava klik, zvonků a vstupních mechanizmů, které zajistí dostupnost pro osoby, které používají invalidní vozík. Upravte podlahové krytiny na protiskluzové a zajistěte, aby byly v jedné rovině – bezbariérové. 

Zdravotně postižené pracovníky umístěte na pracovní místa, která jsou snadně dostupná – ideálně v přízemí. Pokud je to možné, nabídněte jim také práci z domova – home office. Upravte pracovní nástroje a jiná zařízení tak, aby vyhovovala zdravotnímu postižení jedince. Například nevidomým pořiďte klávesnici s Braillovým písmem, tělesně postiženým telefonní sadu hands free, nedoslýchavým textphone – zařízení pro převod mluveného slova z telefonu do textové podoby. 

Osobám, které trpí muskuloskeletálními obtížemi v oblasti horních končetin, nainstalujte do počítače software pro rozeznávání hlasu. Těm, kteří trpí poruchami zraku, pořiďte zvětšovací program (ZoomText, MAGic apod.). 

3.Upravte pracovní podmínky 

Upravte zdravotně postiženým pracovní dobu tak, aby to mělo pozitivní vliv na jejich pracovní výkon. Některé povinnosti, například řízení auta nebo obsluhu technického zařízení či stroje, delegujte na zaměstnance bez postižení. Respektujte a uznávejte pracovní absenci z důvodů rehabilitací a jiných léčebných procedur. Pokud se vašemu zaměstnanci stal pracovní úraz a stala se z něj osoba se zdravotním postižením, zorganizujte jeho návrat do práce. 

4.Zajistěte bezpečnostní značení 

Udělejte značení v matných barvách, nikoliv v lesklých. Nápisy by měly být v kontrastní barvě oproti podkladu. Používejte spíše grafické a obrazové piktogramy, protože jsou pro postižené osoby lépe a rychleji pochopitelné. Na klikách, dveřích a jiných místech zajistěte bezpečnostní značení v Braillově písmu. Používejte taktilní znaky pro nevidomé nebo alespoň velká písmena, která jdou slabozrakým lépe přečíst. To platí pro jakákoliv oznámení, varování a jiné důležité informace. Zamyslete se také nad tím, co udělat proto, abyste zaměstnancům s poruchami zraku pomohli v jejich práci – například zvolit barevně kontrastní nábytek nebo použít vroubkování na podlaze. 

5.Buďte připraveni na nouzové situace 

Zajistěte důležitá bezpečnostní opatření pro případ náhlé nouzové situace, jako je požár. Umístěte zdravotně postižené pracovníky do takových míst, která jsou dobře dostupná a odkud bude možné je rychleji evakuovat (přízemí, suterén). Mějte připravená speciální zařízení – například evakuační křeslo pro zdravotně postižené. Určete zaměstnance, kteří zajistí v případě nouzové situace evakuaci zdravotně postižených pracovníků. Zajistěte důležité doplňky ke stávajícímu poplašnému zařízení – například přerušovaná blesková světla, vizuální nebo vibrační mechanizmy. 

6.Komunikujte a vzdělávejte postižené 

Poskytněte hendikepovaným zaměstnancům všechny informace, které se týkají bezpečnosti ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Zajistěte jim všechny potřebné materiály v takové podobě, ve které pro ně bude přijatelná. Nevidomým zajistěte školení v mluvené podobě, přičemž hluchým naopak v písemné podobě – například prostřednictvím e-learningového školení přes internet nebo pomocí virtuální reality. Individuálně jim připravte zjednodušené školení na míru. Pravidelně s nimi komunikujte a vzdělávejte je. Ptejte se jich, co jim z hlediska bezpečnosti práce vyhovuje a co nikoliv. Zajímejte se o jejich práci! 

7.Školení BOZP pro zdravotně postižené 

Školení BOZP pro zdravotně postižené či hendikepované pracovníky je vždy zcela individuální záležitost. Školení je ve většině případů nutné přizpůsobit pro každého jedince zvlášť s ohledem na jeho zdravotní komplikace. Jiné školení BOZP bude mít nevidomý, hluchý nebo tělesně postižený zaměstnanec. Přijměte taková opatření, která nebudou zdravotně postižené při vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale i požární ochrany, znevýhodňovat. Poskytněte jim individuální vzdělávací materiály, čtenáře nebo tlumočníka, použijte jednoduchý a srozumitelný jazyk, který pro ně bude dostupnější. 

Nezapomeňte také, že v mnohých případech spolu pracují zdraví i zdravotně postižení zaměstnanci. Seznamte proto řadové zaměstnance, ale i manažery, se všemi specifickými informacemi, které se týkají postižených. Poskytněte jim školení, které potřebují k tomu, aby věděli, jak zdravotně postiženým pomáhat a jak se k nim chovat. Stejně tak nikdy nesmíte zapomenout na to, že je nutné proškolit ty, kteří se v případě kritické situace (požár, havárie apod.) postarají o evakuaci zdravotně postižených osob. 

Jak komunikovat s osobami s postižením

Pro komunikaci s osobami s omezenou schopností pohybu platí tyto kroky, zejména jde-li o krizovou situaci: 

• jednat s postiženým stejně jako s kýmkoliv jiným, 
• mluvit přímo na postiženého nikoliv na doprovodnou osobu, udržovat oční kontakt (pokud netlačíte postiženého na vozíku), 
• udržovat běžný tón hlasu (nemluvit potichu ani nezvyšovat příliš hlas), 
• neprojevovat zbytečně nadměrný soucit, 
• za každou cenu nevnucovat pomoc ani nepomáhat bez požádání, 
• žádným způsobem nepodceňovat osobu, 
• vyvarovat se nevhodným slovům.  

V rámci evakuace je často více problematická manipulace s postiženými než komunikace. Je-li manipulace s postiženým nezbytná (uložení či zvednutí z vozíku) je zapotřebí s osobou nejprve začít komunikovat o tom, že se s nimi chystáme manipulovat. Dále je zapotřebí se zeptat, jak budeme v daném případě postupovat. Každý postižený má vlastní systém, jak postupovat a měli bychom se řídit jeho pokyny. Při manipulaci bereme zřetel na možnou svalovou ochablost (nohou, rukou atd.) a snažíme se předejít zranění. Pokud je to možné, snažíme se osoby evakuovat na jejich vlastních prostředcích případně je s nimi doprovázet.  

Osoby se senzorickým postižením a demencí 

V případě osob se senzorickým postižením (hluchota a slepota) a mentálním postižením je nejzávažnějším problémem při evakuaci komunikační bariéra s těmito osobami. Na správnou komunikaci s postiženým je důležité brát zřetel. Může být totiž klíčová pro úspěšnou evakuaci.  

Komunikace se zrakově postiženým by měla být zahájena oslovením zahrnující oční kontakt, aby zrakově postižený poznal, že chceme komunikovat s ním. Pokud je třeba jakkoliv manipulovat s postiženým, je nezbytné jej na to nejdříve upozornit. Poté jim popisujeme činnost, kterou hodláme provést. Tímto stylem předáváme informace typu: „nyní vám navléknu ochrannou masku“, atd.  

Další nezbytné kroky při komunikaci s nevidomým: 

• nikdy neoddělovat nevidomého od vodícího psa, 
• pomoc nabídnout, nevnucovat, 
• při doprovodu upozornit na překážky a schody.  

Komunikace se sluchově postiženým by měla vždy probíhat takovým způsobem, aby bylo možné pro neslyšícího odezírat slova. Je tedy vhodné srozumitelně artikulovat, nekřičet a mluvit pomaleji. Nicméně odezírání nemusí být vždy adekvátní metoda předávání informací. Je tedy zapotřebí použít i metody gestikulace a tělesné mimiky. Při podání informace je vhodné se ujistit, zdali osoba našemu sdělení plně rozuměla. Případně se sdělení pokusit opakovat.  

Při komunikaci s osobami s mentálním postižením je stěžejní osobu nepodceňovat, snažit se co nejméně omezovat komunikaci a přizpůsobovat se možnostem postižené osoby. Je zapotřebí mluvit srozumitelně, používat krátké věty a hovořit pomalu. Je důležité udržovat vlídný zájem a předejít prudkým a neočekávaným pohybům.  

Dále je nutné: 

• předejít odborným výrazům, ironii, zdlouhavým frázím atd., 
• při nepochopení použít neverbální komunikaci (ukazovat na místa kam se půjde, na osoby, o nichž hovoříme), 
• dbát na klid postiženým (nenechávat je samotné, uklidňovat je), 
• při přesunu využít pomoci pečující osoby jako doprovod.  

Submodul 4.2 Výzvy spojené s přesunem (evakuací)

Typy bariér ovlivňující evakuaci lidí s postižením

Typy bariér ovlivňující evakuaci lidí s postižením jsou následující: 

1.Fyzické bariéry – týkají se především zajištění přístupnosti budov, což zahrnuje široké vstupy a východy, které umožňují pohyb vozíků a dalších zařízení. Důležitým prvkem jsou také rampy nebo zvedací plošiny umístěné na místech s výškovými rozdíly, jako jsou schodiště nebo vstupy do budov. Tyto zařízení umožňují osobám na vozíku snadný a bezpečný přístup k vchodům a východům, které by jinak mohly být pro ně nedostupné. 

Příklady možných fyzických bariér, které limitují pohyb osob s postižením:  

• Schodiště bez evakuačního výtahu nebo schodiště bez rampy 
• Překážky na evakuační trase – skříně, stolečky, popelníky nebo jiné předměty umístěné v cestách vedoucích k nouzovým východům 
• Dostatečně pevné a vysoké zábradlí na schodištích a na místech s výškovými rozdíly, aby se zabránilo pádům a nebezpečným situacím 
• Terénní nerovnosti – nerovné povrchy, sklony 
• Úzké dveře a chodby – brání průchodu a zpomalují proces evakuace 
• Nedostatečné označení nouzových východů – činí evakuaci složitější 
• Nedostatečné osvětlení při nouzové situaci – stěžuje orientaci 
• Nedostatečná dostupnost nouzových zařízení – pokud jsou hasicí přístroje nebo jiná nouzová média nedostupná nebo obtížně dosažitelná pro osoby s postižením nebo tito lidé neprošli školení, jak je používat, nemohou v případě nouzové situace adekvátně zasáhnout 
• Nedostatečné vybavení pro evakuaci osob s postižením 

Příklady vybavení pro evakuaci osob s postižením: 

• Nosítka, podložky 
• Nafukovací matrace, evakuační lehátka 
• speciálních vozíky, evakuační židle, schodolezy 
• různé rampy 

2.Komunikační bariéry – se týkají obtíží v dorozumívání a sdělování informací v průběhu evakuačních procedur. Tyto bariéry mohou vznikat z několika důvodů a mohou zahrnovat: 

• Nedostatečné informace – osoby s postižením mohou mít nedostatečné informace o evakuačních postupech, nouzových východech nebo bezpečnostních pokynech, což jim znemožňuje reagovat adekvátně v případě mimořádné 
• Komunikační obtíže – osoby s některými typy postižení, jako jsou těžké sluchové nebo zrakové postižení, mohou mít komunikační obtíže, což může ztížit přijímání evakuačních pokynů nebo komunikaci s ostatními během evakuace 
• Nedostatečná dostupnost komunikačních pomůcek – pokud nejsou na pracovišti k dispozici speciální komunikační pomůcky, jako jsou zařízení s hlasovým výstupem, textovými zprávami nebo taktickými signály pro osoby se zrakovým postižením, může to ztížit komunikaci během evakuace 
• Stres a panika – v případě mimořádné události se může zvýšit úroveň stresu a paniky, což může dále ztížit komunikaci a přijímání evakuačních pokynů osobami s postižením 

Z důvodu eliminace komunikačních bariér by instrukce při nouzové situaci měly být: 

• Jasné, jednoznačné 
• Jednoduché  
• Srozumitelné  
• Poskytnuté způsobem, u kterého o ověřeno, že mu osoba s postižením rozumí. Je možné využít obrázky, symboly, škály 
• U sluchově postižených je možné využít hlasových poplašných zařízení, která poskytují audio pokyny v případě nouze 
• U zrakově postižených je možné využít visuálních poplašných zařízení, jako jsou světelné nebo taktické indikátory 

Je důležité zdůraznit, že komunikační bariéry nejsou statické a mohou se měnit v závislosti na konkrétních situacích a potřebách jednotlivých osob. Proto je důležité pravidelně aktualizovat, trénovat a upravovat opatření pro komunikaci během evakuace v souladu s nejnovějšími informacemi a technologiemi. Pro efektivní zajištění komunikace během evakuace postižených osob je nezbytné integrovat komunikační bariéry do celkového plánu evakuace a nouzového řízení. To zahrnuje identifikaci konkrétních komunikačních potřeb týkajících se osob s postižením zahrnutých v evakuačních plánech a následně proškolení personálu v této otázce. 

3.Senzorické bariéry – se týkají omezení nebo překážek, které mohou znesnadňovat nebo znemožňovat efektivní evakuaci osob s různými typy senzorických postižení, jako jsou postižení zraku, sluchu nebo dotyku. 

Tyto bariéry mohou zahrnovat nedostatečné varování a orientační prvky, nedostupnost informací pro osoby se senzorickými postiženími a nedostatečné možnosti navigace během evakuace. 

Jak omezit či eliminovat senzorické bariéry: 

• Zřídit systémy včasného varování nebo poplašné zařízení, které využívají různé smyslové kanály (zvuk, světlo, vibrace) pro osoby s omezeným sluchem nebo viděním 
• Výrazně označit únikové cesty včetně nouzových osvětlení pro zrakově postižené – kontrastní barvy a textury, taktické čáry, reliéfní značky umístěné na podlaze sloužící jako vodící linie k únikovým východům, značky v Braillově písmu, hlasová navigace přes reproduktory,  
• Využít zvukové navigační systémy, hlasové pokyny evakuačního personálu 
• Vhodné označení únikových cest pro sluchově postižené – využití vizuálních značek s textem a symboly (šipky) ve snadno viditelné výšce a dobře osvětlené, hmatové značky na dveřích nebo na stěnách, speciální zařízení umístěné na dveřích vyvolávající vibrace upozorňující na blížící se nouzový východ. 
• Využít chytrých telefonů, navigačních aplikací a komunikačních pomůcek, které umožňují osobám s různými typy senzorických postižení efektivně komunikovat a navigovat během evakuace 

Je opět důležité zdůraznit, že senzorické bariéry nejsou statické a mohou se měnit v závislosti na konkrétních situacích a potřebách jednotlivých osob. Proto je důležité pravidelně aktualizovat a upravovat opatření pro senzorické bariéry v souladu s nejnovějšími informacemi a technologiemi. Pro efektivní zajištění bezpečné evakuace postižených osob je nezbytné integrovat senzorické bariéry do celkového plánu evakuace a nouzového řízení. 

4.Pohybové bariéry – při evakuaci postižených osob jsou omezení, která mohou zpomalovat nebo znemožňovat pohyb osob s různými typy pohybových postižení v nouzových situacích. 

Následující obrázek ukazuje, kolik prostoru, respektive jaké má rozměry zdravý člověk, zdravý člověk nesoucí zavazadla, postižený s berlemi a na invalidním vozíku. Rozměry jsou uvedeny v cm. 

Následující obrázek ukazuje rozměry postiženého člověka s holí, s berlemi s chodítkem a na invalidním vozíku (rozměry jsou uvedeny v cm). 

Následující obrázek ukazuje rozměry postiženého na invalidním vozíku s obslužným personálem, dvou postižených na invalidním vozíku, postiženého se slepeckou holí a člověka s kočárkem. 

Rychlost pohybu osob 

Je zřejmé, že osoby s postižením se při evakuaci budou pohybovat pomaleji než zdravé osoby. Níže je uvedena tabulka, která porovnává rychlost pohybu člověka s postižením s rychlostí pohybu zdravého člověka. Při evakuaci je nutné je brát tyto informace v úvahu.  

5.Psychosociální bariéry – se týkají emocionálních a sociálních faktorů, které mohou ovlivnit schopnost jednotlivců reagovat na nouzové situace a účinně se evakuovat. Tyto bariéry mohou zahrnovat strach, úzkost a paniku způsobenou stresujícími situacemi, nedostatek důvěry v poskytované informace a nedostatečnou podporu a porozumění ze strany ostatních osob a záchranných týmů. 

Mnoho postižených osob může zažívat zvýšenou úzkost a strach v nouzových situacích, což může vést k rozhodnutím založeným na emocích, která mohou být nebezpečná nebo neefektivní. Důležité je poskytnout podpůrné prostředky a strategie pro zvládání stresu a úzkosti a psychologickou podpora, která může pomoci lidem udržet klid a jasné myšlení během evakuace. Někteří jedinci mohou mít nedůvěru v autority a úřady a mohou se obávat, že informace, které obdrží, nejsou spolehlivé nebo úplné. Důležité je zabezpečit transparentnost a srozumitelnost při poskytování informací, a také aktivně komunikovat s postiženými osobami a zohlednit jejich potřeby a obavy. 

Nakonec je třeba zdůraznit nedostatečnou podporu a porozumění ze strany ostatních osob a záchranných týmů. Mnoho postižených osob se může cítit izolovaně nebo opomíjeně během evakuace, což může vést k pocitům bezmoci a nespravedlnosti. Důležité je zajistit, aby byla poskytnuta odpovídající podpora a pomoc postiženým osobám během evakuace, včetně speciálních potřeb a individuálních potřeb. 

Evakuační postupy

Evakuace osob může být současná (neřízena) nebo postupná (řízená). Každá forma evakuace má své přednosti a zápory.  

Současná evakuace 

Současná evakuace je jednodušší, klade menší požadavky na technické systémy sloužící k evakuaci (postačí jednotná informace vyzívající k evakuaci), na výcvik personálu a osob v objektu. Z důvodu kumulace velkého množství osob na únikových komunikacích dochází zpravidla k tvorbě front a řada komunikačních otvorů ústících do schodišť zůstává otevřená, což je příčinou intenzivnějšího znehodnocení únikových komunikací, zejména kouřovými plyny.  

Současná evakuace je tedy neuspořádaná a v krátkém čase dochází ke kumulaci převážné většiny evakuovaných osob na stěžejních únikových cestách, dojde k navýšení hustoty osob a tím i k přetížení evakuačních cest. Představa o vzniku souvislého proudu osob procházejících východem je tedy značně idealizovaná.  

Postupná evakuace 

Postupná evakuace je složitější, klade vyšší nároky na technické systémy sloužící k evakuaci a na výcvik personálu. Postupná evakuace je zpravidla organizována tak, že jsou nejprve evakuovány osoby na podlaží, kde dochází k rozviji požáru, dále z podlaží nad požárem a dále z ostatních podlaží objektu, přičemž evakuace osob v dalším podlaží je zahájena těsně před ukončením evakuace osob z předchozího podlaží. Možnost vzniku front z důvodu kumulace velkého počtu osob je minimalizována a současně je omezena možnost zakouření únikových cest z důvodu otevření velkého počtu komunikačních otvorů.  

Priorita v evakuaci postižených osob

V případě nouzové situace by osoby s postižením měly být evakuovány jako první. Priorita evakuace postižených osob je nezbytná: 

• kvůli zajištění jejich bezpečnosti,  
• kvůli zajištění dostatku ostatních zaměstnanců, kteří mohou v evakuaci postižených pomoci 
• kvůli zajištění následné plynulosti evakuace 
• nedochází k zácpám při evakuaci 

Plán evakuace se zahrnutím osob s postižením

Plán evakuace, který se na pracovišti zpracovává by měl jasně stanovit postupy pro evakuaci postižených osob v případě nouze. Tento plán by měl být součástí celkového bezpečnostního plánu budovy a měl by být pravidelně prověřován a aktualizován. Z pohledu osob s postižením by měl zohledňovat: 

• Individuální potřeby: Každá postižená osoba může mít odlišné potřeby a schopnosti, proto je důležité zvážit individuální situaci každé osoby při plánování evakuace a tyto zohlednit v plánu evakuace. 
• Stanovit evakuační tým: Je vhodné mít vyhrazený evakuační tým, který je odpovědný za pomoc postiženým osobám během evakuace. Tento tým by měl být vyškolený a připravený poskytnout potřebnou asistenci.  
• Alternativní evakuační prostředky: Pokud je to možné, měly by být k dispozici alternativní prostředky evakuace pro postižené osoby, jako jsou zvedací plošiny, nosítka nebo speciální evakuační žebříky.  
• Průběžný trénink: Postižené osoby by měly být pravidelně školeny a cvičeny v postupech evakuace, aby byly připraveny na případné nouzové 

Evakuace po schodech

Nejčastější výzvou při evakuaci osob s postižením, zejména osob s fyzickým postižením, je překonání schodišť.  

• V případě evakuace po schodech je důležité mít k dispozici asistenty, kteří mohou pomoci postiženým osobám s pohybem 
• Pro překonání schodišť při nouzové evakuaci mohou být pro osoby s fyzickým postižním využity následující pomůcky: 

Název	Maximální nosnost, maximální sklon schodiště	Příklad
Evakuační židle (kolečková, pásová, elektrická)	160 kg 39ᵒ
Schodolez	130 kg 35°
Schodolez – židle	120 kg 40°
Přenosné nebo skládací přístupové rampy	300 kg (2 m) / 250 kg (3 m)
Skládací přístupové rampy	500 kg
Rolovací rampa „most“	450 kg
Zvedák	100 kg
Evakuační podložka	100 kg
Skládací evakuační nostíko	160 kg

Výtah a evakuační výtah  

Existuje několik důvodů, proč v případě nouzové situace na pracovišti nevyužívat běžný výtah: 

1. Velké riziko výpadku elektřiny – pokud dojde k úplnému výpadku elektřiny, výtah se může zaseknout, například i mezi patry a uvěznit vás uvnitř. Taková situace zcela eliminuje snahu o bezpečnou evakuaci a ztíží přístup záchranným týmům.  
2. Při nouzových situacích hrozí také porucha systému výtahu – výtahy jsou složité zařízení, která mohou být náchylná k poruchám, a to i za normálních okolností. V nouzové situaci může být riziko poruchy ještě vyšší, což by mohlo vést k uvíznutí nebo jiným nebezpečným situacím.  
3. Přetížení výtahů – v nouzové situaci může být výtah plně obsazen lidmi snažícími se dostat ven z budovy, což může vést k přetížení výtahu a jeho selhání 

Z těchto důvodů je v případě nouzové situace obvykle doporučeno používat schodiště a vyhýbat se používání výtahu.  

Existuje však výjimka, a tou jsou evakuační výtahy, které jsou speciálně navrženy pro zajištění bezpečné evakuace osob v případě požáru nebo jiné nouzové situace. Liší se od běžných výtahů v několika ohledech: 

• Odolnost proti požáru – evakuační výtahy jsou konstruovány tak, aby odolaly požáru po určitou dobu (obvykle 30 nebo 60 minut). To zahrnuje odolnost šachty, kabiny a všech komponentů výtahu 
• Nouzové napájení – evakuační výtahy jsou vybaveny záložním zdrojem energie, který zajišťuje jejich provoz i v případě výpadku proudu 
• Přetlakové větrání – kabina evakuačního výtahu je vybavena přetlakovým větráním, které zabraňuje vniknutí kouře a zplodin do kabiny 
• Ovládání – evakuační výtahy disponují speciálním ovládáním, které umožňuje hasičům ovládat výtah zvenčí a evakuovat osoby z hořící budovy 
• Kapacita – evakuační výtahy jsou obvykle větší než běžné výtahy, aby mohly pojmout více osob najednou 

Submodul 4.3  Zahrnutí zaměstnanců (se zdravotním postižením i bez) do efektivní reakce a vzájemné pomoci během mimořádných událostí

Vhodné umístění pracovního místa pro postiženého člověka 

1. V rámci budovy 
2. V rámci místnosti 
3. Zvážení pohybu člověka s postižením po budově 

Při zvažování umístění pracovního místa pro postiženého člověka zvažujeme 3 úrovně: 

1.V rámci budovy – pracovní místo postiženého člověka by mělo být umístěno do kanceláře nebo jiné místnosti, která je nejblíže k evakuačnímu východu nebo evakuační trase z budovy. Pracovní místo postiženého člověka by mělo být umístěno v dostupné části budovy, přednostně v přízemí nebo na místě s bezbariérovým na místě s bezbariérovým přístupem. 

Pro zajištění přístupnosti (v případě potřeby vyvolané přítomností nebo předpokládanou přítomností člověka s postižením s omezeným schopnosti orientace a pohybu) by měly být k dispozici pomůcky, jako jsou madla, rampy nebo schodolezy. 

2.V rámci místnosti – pracovní místo pro člověka s postižením by mělo být umístěno v místě, ze kterého je nejsnazší únik z místnosti 

Vhodné umístění pracovního místa pro postiženého člověka je klíčové pro zajištění jeho pohodlí, efektivity a bezpečnosti při práci. V ideálním případě by mělo být umístění pracovního místa pro postiženou osobu pečlivě zváženo a přizpůsobeno individuálním potřebám a schopnostem dané osoby. Komunikace s postiženou osobou a pravidelné hodnocení pracovního prostředí mohou pomoci zajistit, že je pracovní místo pro tuto osobu optimální a bezpečné. 

Zde jsou faktory, které je třeba zvážit při určování umístění pracovního místa pro postiženou osobu:  

• Bezbariérový přístup: Pracovní místo by mělo být umístěno v prostoru s bezbariérovým přístupem, což znamená, že by mělo být snadné a bezpečné pro postiženou osobu dostat se k němu bez jakýchkoli překážek.  

• Ergonomie: Pracovní místo by mělo být navrženo s ohledem na ergonomii, což znamená, že by mělo být pohodlné a efektivní pro použití postiženou osobou. To zahrnuje správné nastavení výšky stolu, židle a monitoru, aby byla minimalizována únava a nepohodlí.  

• Dostatečný prostor: Pracovní místo by mělo poskytovat dostatek prostoru pro pohyb postižené osoby a manipulaci s potřebnými materiály a zařízeními. Přeplněný nebo stísněný prostor může ztížit pohyb a zvyšuje riziko nehod.  

• Blízkost k potřebným zdrojům: Pracovní místo by mělo být umístěno poblíž potřebných zdrojů, jako jsou elektrické zásuvky, tiskárny, skladovací prostory a další zařízení, která jsou nezbytná pro vykonávání práce.  

• Kvalita osvětlení: Kvalitní osvětlení je důležité pro pohodlí a produktivitu práce. Pracovní místo by mělo být umístěno v blízkosti okna nebo dobře osvětleného prostoru, aby byla zajištěna optimální viditelnost.  

• Dostupnost pomocné technologie: Pracovní místo by mělo být vybaveno pomocnou technologií, která usnadňuje práci a komunikaci postižené osoby, jako jsou speciální klávesnice, myši nebo software pro zlepšení přístupnosti (sluchátka pro nedoslýchavé, software pro rozpoznání řeči). 

Hygienické předpisy a doporučení pro osoby se zdravotním postižením v kanceláři

Hygienické předpisy pro osoby se zdravotním postižením v kanceláři se v zásadě neliší od běžných hygienických předpisů. Existuje však několik specifických oblastí, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost: 

Hygiena: 

• Postižení pracovníci by měli mít k dispozici dostatek prostoru a pomůcek pro důkladné mytí rukou, včetně dezinfekce. 

• V případě potřeby by měly být k dispozici bezdotykové dávkovače mýdla a papírových ručníků. 

• Toalety by měly být vybaveny dostatečným množstvím toaletního papíru a hygienických potřeb. 

Ochrana zdraví: 

• Kancelářské prostředí by mělo být čisté a bezprašné, aby se minimalizovalo riziko alergií a respiračních onemocnění. 

• Teplota a vlhkost v kanceláři by měly být regulovány tak, aby vyhovovaly komfortu všech pracovníků. 

Zvážení pohybu člověka s postižením po budově – pro případ nutnosti evakuace, je dobré mít představu, kde se člověk s postižením může v rámci budovy nacházet. Jendou z místností, kterou během pracovní doby určitě musí navštěvovat i člověk s postižením je sociální zařízení. 

Problematika umístění sociálního zařízení

Sociální zařízení pro postiženého by mělo být umístěno v blízkosti místnosti, kterou postižený využívá. Je to ideální řešení v případě nových budov, které počítají s tím, že v nich budou pracovat nebo je budou navštěvovat osoby s postižením.  

Nicméně z hlediska evakuace zůstává prioritou, aby místnost, ve které postižený pracuje nebo ji jinak využívá byla co nejblíže evakuačním východu. Existuje-li tedy polemika, zda preferovat blízkost sociálního zařízení (tj. umístit pracovní místo nebo obslužné místo pro osoby s postižením do kanceláře dále od evakuačního východu a blíže k sociálnímu zařízení) je v každém případě vhodné zvolit variantu, ve které je zvolena místnost využívaná osobou s postižením, která je co nejblíže evakuačnímu východu. Tato polemika bude pravděpodobně nastávat často u budovy, jejichž využití v době výstavby nebylo plánováno pro osoby s postižením.  

Další doporučení týkající se umístění sociálního zařízení pro osoby s postižením: 

• Bezbariérový přístup: Sociální zařízení by měla být navržena s ohledem na bezbariérový přístup, což znamená, že by měla být snadno dostupná a použitelná pro osoby s různými typy postižení, včetně těch na invalidním vozíku, se zrakovým nebo sluchovým postižením nebo s jinými omezeními mobility.  

• Dostatečný prostor: Sociální zařízení by měla poskytovat dostatečný prostor pro pohyb a manipulaci postiženými osobami, včetně těch s asistenčními zařízeními, jako jsou invalidní vozíky nebo chodítka. Prostory by měly být dostatečně prostorné a snadno přístupné.  

• Pomůcky a adaptace: Pokud je to nutné, měly by být sociální zařízení vybavena speciálními pomůckami a adaptacemi, které usnadňují používání osobám s postižením. To může zahrnovat zábradlí, podpůrná madla, široké dveře, automatické senzory nebo jiné úpravy.  

• Důležité je také zajistit, aby byla sociální zařízení snadno identifikovatelná a dostupná v případě nouze. 

Možné rozdělení rolí při evakuaci pracovního týmu, jehož součástí je osoba s postižením 

Je důležité, aby byly tyto role jasně definovány a aby byli všichni členové týmu dobře informováni o svých povinnostech a zodpovědnostech při evakuaci. Dále, aby také byla zorganizována zástupnost buď v rámci rolí daného týmu nebo dalšími zaměstnanci. 

Pravidelné školení a cvičení mohou pomoci zajistit, že tým je připravený reagovat na různé situace a že evakuace proběhne co nejefektivněji a bezpečně. 

Efektivní reakce na jednu z nejčastějších rizikových situací na pracovišti – požár

Požáry mohou vzniknout z různých příčin, včetně elektrických zkratů, vadných zařízení, neopatrné manipulace s ohněm nebo hořlavými látkami, a mohou mít vážné následky pro zaměstnance, majetek a provoz podniku. 

Je důležité mít na paměti, že bezpečnost jednotlivce má vždy přednost před pokusem o hasení požáru. Pokud je situace nejasná nebo nebezpečná, je lepší okamžitě evakuovat a kontaktovat profesionální hasičskou službu.  

Snažit se hasit požár je vhodné pouze za určitých podmínek. Zde jsou situace, kdy je bezpečné a vhodné zkusit požár hasit: 

• Počáteční stadia požáru – pokud se jedná o malý požár v raném stádiu, který ještě není rozsáhlý a nemá tendenci rychle se šířit, můžete zkusit hasit požár pomocí vhodného hasicího zařízení, jako je hasicí přístroj 
• Bezpečná vzdálenost a úniková cesta – pokud se nacházíte v bezpečné vzdálenosti od požáru a máte zajištěný rychlý únik v případě zhoršení situace, můžete zkusit hasit požár 
• Vlastní bezpečnost – hašení požáru by mělo být provedeno pouze tehdy, pokud to neohrožuje vaši vlastní bezpečnost. Pokud je požár příliš velký, rychle se šíří nebo je příliš intenzivní, je lepší se okamžitě evakuovat a kontaktovat profesionální hasičskou službu 
• Znalost a schopnost použití hasicího zařízení – pokud máte znalost a schopnost použití hasicího zařízení, můžete zkusit hasit požár. Pokud nevíte, jak hasicí zařízení použít, je lepší nepokoušet se a raději uplatnit bezpečný evakuační postup 

Využití hasících přístrojů lidmi s postižením

Vyučování obsluhy hasicích přístrojů postiženým osobám vyžaduje citlivý a individuální přístup, který bere v úvahu jejich specifické potřeby a schopnosti. Zde je několik kroků a strategií, které mohou být užitečné při výuce postižených osob:  

1. Začněte individuálním hodnocením schopností a potřeb každé postižené osoby. Zjistěte, jaká jsou jejich fyzická omezení, jaké jsou jejich schopnosti pohybu a manipulace s předměty, a jaký typ komunikace jim vyhovuje nejlépe. 
2. Použijte vizuální pomůcky a demonstrace k vysvětlení procesu použití hasicího přístroje. Pokud je to možné, provedete demonstraci přímo před nimi, abyste jim ukázali správný postup. 
3. Pokud je to nutné, použijte speciální pomůcky nebo adaptace, které usnadní postiženým osobám manipulaci s hasicím přístrojem. To může zahrnovat rukojeti pro lepší držení, zvětšené štítky s instrukcemi nebo jiné úpravy, které odpovídají konkrétním potřebám. 
4. Poskytněte postiženým osobám dostatek času na praktické cvičení s hasicím přístrojem. Opakované opakování pomáhá upevnit naučené dovednosti a zvýšit sebejistotu v jejich použití. 
5. Opakujte důležité kroky a zásady používání hasicího přístroje a zdůrazněte jejich důležitost. Postižené osoby mohou mít paměťové problémy nebo potíže s koncentrací, takže opakování je klíčem k upevnění učení. 
6. Poskytněte pozitivní posilování a povzbuzení postiženým osobám během jejich učení. Podpora a povzbuzení mohou zvýšit jejich motivaci a sebevědomí při používání hasicích přístrojů. 
7. V některých případech může být nezbytné poskytnout individuální asistenci postižené osobě při používání hasicího přístroje. Ujistěte se, že asistence je poskytována citlivě a respektuje potřeby a preference jednotlivce. 
8. Po naučení se obsluhy hasicího přístroje je důležité poskytnout kontinuální podporu a dohled, aby se zajistilo, že postižené osoby si udrží své dovednosti a jsou připraveny na případné nouzové situace. 

Jak používat hasící přístroj?

Nejčastější druhy hasících přístrojů a jejich použití při různých situacích: 

Požáry elektroinstalace, které jsou jednou z nejčastějších příčin požárů v kancelářských budovách nemůžou být hašeny vodivým hasícím prostředkem, tj. vodou. Pro jejich hašení je nutné použít hasící přístroj s CO2.  

Jak zkontrolovat, jestli hoří ve vedlejší místnosti?

• Pokud kouř nebo zápach spáleniny vychází z jiné místnosti, otestujte dveře, než je otevřete. Dotkněte se dveří hřbetem ruky. Neotevírejte dveře, pokud jsou velmi teplé na dotek nebo pokud vidíte kouř vycházející zespodu. Otevřením dveří byste způsobili, že se oheň rozšíří. 

• Pokud je teplota normální, dveře pomalu otevřete, a pokud je stále přítomen kouř, snažte se pohybovat plazením po zemi podle svých možností. 

• Během požáru se hustý kouř a jedovaté plyny hromadí u stropu, proto se přikrčte k podlaze a plazte se na bezpečné místo. 

• Nikdy se v interiéru nevzdalujte od zdi. Pamatujte, že pokud se v místě s hustým kouřem vzdálíte od zdi, je větší pravděpodobnost, že se ztratíte. Zapamatujte si umístění únikových dveří a předmětů na evakuační trase, které jste si stanovili ve svém plánu pro případ nouze. Držte se zdi a ta vás dovede k východu. 

• Pokud je požár ve směru úniku a musíte otevřít dveře, abyste zhodnotili velikost požáru uvnitř, neotevírejte je úplně, ale jen mírně, abyste zjistili, jak velký požár je. Pokud není velký (životu nebezpečný), otevřete dveře mírně a plazením se podél zdi co nejrychleji přesuňte k nejbližšímu východu. 

• V místě s hustým kouřem dýchejte tak, že si zakryjete ústa a nos vlhkým ubrouskem nebo kusem látky, pokud je to možné. 

• Pokud se nemůžete dostat ven z budovy, zůstaňte u okna, odkud můžete být viděni zvenčí, a volejte o pomoc. Neukrývejte se v místech jako jsou skříně nebo pod stoly. 

• Pokud máte možnost, zakryjte otvory dveří a větrací otvory vlhkým hadrem, abyste zabránili vniknutí kouře zvenčí 

Submodul 4.4 Nouzové evakuační potřeby pro osoby se zdravotním postižením 

Katastrofy a mimořádné události se mohou stát kdykoli a kdekoli, a nemusíte mít příležitost hledat nebo získat potřebné zásoby. Proto je důležité připravit si nouzovou sadu obsahující speciální potřeby a základní materiály pro podporu zajištění vašeho života v závislosti na vašem zdravotním postižení, a uchovávat svou tašku na místech, která jsou pro vás snadno dostupná. 

Doporučený obsah

Tento materiál je doporučeným obsahem. Je důležité pravidelně aktualizovat obsah evakuačního zavazadla a zohlednit individuální potřeby a požadavky každé postižené osoby. 

Doporučení, jak se starat o nouzovou sadu: 

• Pravidelně kontrolujte všechny položky v nouzové sadě a v případě potřeby je obnovte (obnovte vodu, potraviny a baterie s ohledem na jejich datum spotřeby a vyměňte oblečení podle ročního období) 
• Uchovávejte kopie důležitých dokumentů a věcí, které by mohly být poškozeny vodou nebo tekutinami, ve vodotěsných obalech 
• Při přípravě nouzové sady se ujistěte, že má vhodný tvar a hmotnost, aby byla snadno přenosná 
• Pokud jsou zařízení a vybavení příliš velká, aby se vešla do sady, uchovávejte je v blízkosti a vždy zajistěte, aby byla vedle tašky 
• Uchovávejte svou nouzovou sadu poblíž vaší asistenční pomůcky podporující chůzi (chodítko, invalidní nebo elektrický vozík) 

Další doporučení týkající se používání asistivních pomůcek 

• Pokud používáte nástroj nebo zařízení, ujistěte se, že máte návod, který vysvětluje, jak funguje, a v případě potřeby také kontaktní informace na místa, kde jej lze získat. 

• Pokud používáte elektrický invalidní vozík, mějte také lehký mechanický vozík na snadno dostupném místě poblíž pro případ nouze. Kromě jeho velikosti a hmotnosti se ujistěte, že je přenosný a skládací. 

Vodicí/asistenční zvířata a jejich nouzová sada

Vodicí/asistenční zvířata a psi nejsou pouze společníky v běžném životě, ale i během mimořádných událostí. Mohou pomoci bezpečně uniknout před nebezpečím a vést osobu s fyzickým postižením během evakuace. Pokud máte vodicího/asistenčního psa nebo jiné zvíře, měli byste připravit nouzovou sadu i s ohledem na jeho potřeby. 

Následující seznam obsahuje základní položky, které byste měli mít ve své sadě, abyste zajistili potřeby svého vodicího/asistenčního zvířete nebo domácího mazlíčka v případě nouze. Protože evakuace může být nutná, ujistěte se, že je vaše nouzová sada snadno přístupná a přenosná. 

Obsah nouzové sady pro zvířata: Dostatek balené vody, krmivo pro zvířata, lžíce, obojek a vodítko, postroj, deka a hračky, plastové pytle, papírové utěrky, sáčky, sterilní rukavice, kopie průkazu zvířete (informace o vlastnictví, identifikační údaje, veterinární dokumenty), manuální otvírák na konzervy, léky, které zvíře užívá, vitamíny, noviny, náhubek, masky (proti prachu a kouři), nádoby na jídlo a vodu atd. 

Doporučení, jak se starat o nouzovou sadu pro vodicí/asistenční zvířata: 

• Nezapomeňte každých 6 měsíců zkontrolovat a obnovit položky, které je třeba vyměnit. 

Pamatujte, že domácí mazlíčci a vodicí zvířata mohou být během nebo po mimořádné situaci zmatení, vystrašení nebo zranění. 

Souhrn klíčových bodů

• Běžné nouzové situace na pracovišti zahrnují požáry, zdravotní příhody, násilné incidenty, přírodní katastrofy a technické závady 

• Evakuační plány by měly zohledňovat individuální potřeby osob se zdravotním postižením a prioritizovat jejich bezpečnost 

• Posouzení rizik je klíčové pro identifikaci a zmírnění potenciálních nebezpečí na pracovišti 

• Komunikace s osobami se zdravotním postižením během nouzových situací vyžaduje klidné chování, jasné pokyny a porozumění jejich potřebám 

• Školení a pravidelné simulace jsou nezbytné pro všechny zaměstnance, aby mohli efektivně zvládat nouzové situace 

• Evakuační překážky pro osoby se zdravotním postižením zahrnují fyzické, komunikační, senzorické, pohybové a psychosociální bariéry 

• Fyzické bariéry zahrnují překážky, jako jsou schody bez výtahů, úzké chodby a nedostatečné osvětlení, zatímco vybavení, jako jsou nosítka a rampy, může pomoci při evakuaci 

• Senzorické bariéry zahrnují výzvy pro osoby se smyslovými postiženími, které vyžadují systémy včasného varování a jasné označení 

• Pohybové bariéry, například pomalejší rychlost evakuace u postižených osob, je třeba zohlednit spolu s psychosociálními bariérami, jako jsou strach a úzkost, které vyžadují podpůrné zdroje a prioritizované evakuační postupy 

• Umístění pracoviště pro osoby se zdravotním postižením zahrnuje úvahy na třech úrovních: v budově, v místnosti a pohyb po budově během nouzových situací 

• Přístupnost pracoviště je zásadní, s faktory, jako je blízkost evakuačních tras, ergonomický design, dostatečný prostor a přístup k potřebným zdrojům 

• Toalety pro osoby se zdravotním postižením by měly být strategicky umístěny, prioritně poblíž pracoviště a s bezbariérovým přístupem 

• Při evakuaci by měly být definovány role, které mohou zahrnovat: vedoucí evakuace, osobu odpovědnou za postižené kolegy, koordinátora komunikace, poskytovatele fyzické podpory a záložního asistenta 

• Hašení požárů je vhodné pouze za určitých podmínek, například v počátečních stádiích požáru, pokud není ohrožena osobní bezpečnost a pokud máte znalosti a schopnosti použít hasicí zařízení 

• Nouzová sada by měla obsahovat zdravotnické potřeby, komunikační nástroje, osvětlení, hygienické potřeby, jídlo a vodu, oblečení, důležité dokumenty, asistivní pomůcky, záložní zdroje energie, základní pokyny a nástroje pro specifické potřeby 

• Je důležité pravidelně kontrolovat a obnovovat položky, uchovávat důležité dokumenty ve vodotěsných obalech, zajistit, aby tvar a hmotnost sady byly zvládnutelné, a mít ji přístupnou vedle asistivních pomůcek 

• Asistivní pomůcky by měly mít písemné pokyny pro použití zařízení, mechanický invalidní vozík by měl být snadno dostupný pro uživatele elektrických vozíků, a zařízení by měla být přenosná a skládací 

• Pokud máte asistenčního psa, připravte pro něj sadu obsahující vodu, krmivo, obojek a vodítko, postroj, deku, hračky, léky a veterinární dokumenty a pravidelně kontrolujte a obnovujte její obsah 

Užitečné odkazy 

https://www.dokumentacebozp.cz/aktuality/efektivnejsi-rizeni-firmy-a-management-rizik-bozp/ 

(Efektivnější řízení společnosti a management rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v České republice, článek od odborné firmy, která poskytuje služby pro společnosti v této oblasti) 

https://www.bezport.cz/rady-doporuceni/pripravte-se#K6 

(Přípravná opatření pro nouzové a krizové situace umístěná na portálu BEZPORT, což je veřejný bezpečnostní portál v Karlovarském kraji, Česká republika, který si klade za cíl poskytovat veřejnosti a odborníkům důvěryhodné a aktuální informace v oblasti přípravy a řešení nouzových a krizových situací) 

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-361 

(Vládní nařízení, kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci v České republice) 

https://www.nzip.cz/clanek/886-sjednocena-organizace-nevidomych-a-slabozrakych-cr-z-s-sons-cr-z-s 

(Sdružení nevidomých a slabozrakých v České republice) 

https://nrzp.cz/ 

(Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky) 

Případová studie

Sebehodnocení

Bibliografie

https://www.dokumentacebozp.cz/aktuality/efektivnejsi-rizeni-firmy-a-management-rizik-bozp/ 

https://www.bezport.cz/rady-doporuceni/pripravte-se#K6 

Bojový řád jednotek požární ochrany: Metodický list číslo 12 – Zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2017. ISBN 978-80-7385-026-5. 

PANČOCHOVÁ, Soňa a Zuzana DITTRICHOVÁ. Metodické DVD – Komunikace s osobami se zdravotním postižením při MU: Zrakově postižení. Hasiči – vzdělávání [online]. [cit. 21.03.2022]. Lázně Bohdaneč: Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, 2014. Dostupné z: https://www.hasici-vzdelavani.cz/content/materialy-ke-stazeni-1/  

Folowarczny, L., Pokorný, J.: Evakuace osob.. 1. Vyd. Ostrava: SPBI, 2006. 125 s. ISBN 80-86634-92-2 

HZS Libereckého kraje: Odborná příprava členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce: Evakuace obyvatelstva (online). Vydáno 2008  

Zdařilová, R., Laub, F.:Specifické podmínky přístupného prostředí seniorského. In Sborník II. Ročníku konference SENIOR LIVING, Zlín 8.- 9. Listopadu 2007, Kolektiv autorů. České Budějovice, Ledax o.p.s., 2008 

Proulx, D.: Pohyb osob: Načasování evakuací. 3. vydání. Quincy: Národní asociace požární ochrany, 2002. 342 s. ISBN 087765-451-4 

Milan Marek, bakalářská práce, Evakuace osob s omezenou mobilitou z velkých rezidenčních zařízení sociální péče, Vysoké učení technické v Brně, 2008 

Projekt „ Společně s hendikepovanými proti mimořádným událostem“, [2016-1-TR01-KA204-034345] financovaný z programu EU Erasmus+. 

Prezentace

Gratulujeme k dokončení modulu 4 školení PRODIGY. Nezapomeňte se o svůj úspěch podělit se svými přáteli!