1.0Prodigyhttps://www.prodigy-project.euGeorge Athanasiadishttps://www.prodigy-project.eu/index.php/author/george/rich600338<blockquote class="wp-embedded-content" data-secret="EP3xYmkkF8"><a href="https://www.prodigy-project.eu/index.php/lesson/m7/">M7 – Využití technologií VR/AR pro simulaci situací</a></blockquote><iframe sandbox="allow-scripts" security="restricted" src="https://www.prodigy-project.eu/index.php/lesson/m7/embed/#?secret=EP3xYmkkF8" width="600" height="338" title="“M7 – Využití technologií VR/AR pro simulaci situací” — Prodigy" data-secret="EP3xYmkkF8" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="no" class="wp-embedded-content"></iframe><script> /*! This file is auto-generated */ !function(d,l){"use strict";l.querySelector&&d.addEventListener&&"undefined"!=typeof URL&&(d.wp=d.wp||{},d.wp.receiveEmbedMessage||(d.wp.receiveEmbedMessage=function(e){var t=e.data;if((t||t.secret||t.message||t.value)&&!/[^a-zA-Z0-9]/.test(t.secret)){for(var s,r,n,a=l.querySelectorAll('iframe[data-secret="'+t.secret+'"]'),o=l.querySelectorAll('blockquote[data-secret="'+t.secret+'"]'),c=new RegExp("^https?:$","i"),i=0;i<o.length;i++)o[i].style.display="none";for(i=0;i<a.length;i++)s=a[i],e.source===s.contentWindow&&(s.removeAttribute("style"),"height"===t.message?(1e3<(r=parseInt(t.value,10))?r=1e3:~~r<200&&(r=200),s.height=r):"link"===t.message&&(r=new URL(s.getAttribute("src")),n=new URL(t.value),c.test(n.protocol))&&n.host===r.host&&l.activeElement===s&&(d.top.location.href=t.value))}},d.addEventListener("message",d.wp.receiveEmbedMessage,!1),l.addEventListener("DOMContentLoaded",function(){for(var e,t,s=l.querySelectorAll("iframe.wp-embedded-content"),r=0;r<s.length;r++)(t=(e=s[r]).getAttribute("data-secret"))||(t=Math.random().toString(36).substring(2,12),e.src+="#?secret="+t,e.setAttribute("data-secret",t)),e.contentWindow.postMessage({message:"ready",secret:t},"*")},!1)))}(window,document); //# sourceURL=https://www.prodigy-project.eu/wp-includes/js/wp-embed.min.js </script> Úvod Vítejte v Modulu 7 našeho školícího kurzu, který se věnuje zkoumání transformačních aplikací virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR) v přípravě na mimořádné události. V tomto modulu se ponoříme do dynamického světa technologií VR a AR a jejich hlubokého dopadu na zlepšení školení, připravenosti a reakce na mimořádné situace. Prozkoumáme základní principy a komponenty technologie virtuální reality, historický vývoj VR a potenciální výhody aplikací VR/AR v přípravě na mimořádné události. Technologie VR a AR nabízejí pohlcující a poutavé školící zážitky, které mohou výrazně zlepšit schopnosti reakce na mimořádné situace. Přijetím těchto inovativních nástrojů můžeme podporovat optimismus ohledně budoucnosti přípravy na mimořádné situace a zároveň podporovat rovný přístup a účast všech jednotlivců, včetně osob se zdravotním postižením. Připojte se k nám na této cestě, kdy budeme zkoumat potenciál technologií VR/AR revolučně změnit školení a reakci na mimořádné situace, čímž vytvoříme inkluzivnější a efektivnější přístup k připravenosti. Submodul 7.1. Úvod do virtuální reality (VR) Historický vývoj virtuální reality (VR) Technologie virtuální reality (VR) prošla fascinujícím vývojem, jehož kořeny sahají několik desetiletí zpět. Koncept pohlcujících simulovaných prostředí uchvátil představivost výzkumníků, vývojářů a nadšenců a vedl k významným pokrokům v technologii VR. Pojďme se podívat na klíčové fáze historického vývoje VR: Rané koncepty (50.–60. léta): Počáteční semínka VR byla zasazena v 50. a 60. letech vývojem raných simulačních zařízení a stereoskopických displejů. Průkopníci jako Morton Heilig zkonceptualizovali pohlcující zážitky prostřednictvím vynálezů, jako je Sensorama (1962), která nabízela multisenzorické simulace. Sensorama integrovala zrak, zvuk, vůně a pohyb, aby uživatele ponořila do realistického zážitku odpoledne v New Yorku. Přes svůj průlomový koncept se Heiligovi nedařilo přitáhnout potřebné finanční prostředky pro další technologický rozvoj. Jeho Simulator Sensorama předznamenal dnešní snahy o virtuální realitu, přičemž zdůraznil potřebu více komplexních smyslových zážitků. Výzkumníci, inspirovaní Heiligovou prací, zkoumají čichové displeje, jako je dodávání vůní na základě obsahu na obrazovce od společnosti Ishida Lab a inovace, jako je vůně pro chytré telefony od Scentee, které však plně nevystihují Heiligovu vizi. Zrození moderní VR (70.–80. léta): V 70. a 80. letech se objevily počítačem generované virtuální prostředí. Ivan Sutherland vytvořil „Damoklův meč“ (1968), který položil základy pro náhlavní soupravy s displeji (HMD – Head-Mounted Displays). Damoklův meč byl těžkopádný mechanismus, který podporoval základní software a visel nad hlavou uživatele. Toto průkopnické zařízení sledovalo pohyby uživatele a vykreslovalo drátové modely prostředí z perspektivy uživatele, čímž ukazovalo potenciál pohlcujícího virtuálního zážitku. Myron Krueger mezitím prozkoumal interaktivní virtuální prostory prostřednictvím svého „Videoplace“ (1975). Videoplace spojilo dvě místnosti, ve kterých se účastníci mohli navzájem vidět a spolupracovat v reálném čase, bez ohledu na fyzickou vzdálenost. Mohli manipulovat svým obrazem, měnit velikost, rotaci a barvu a interagovat s virtuálními objekty ve sdíleném prostoru. VR renesance (90. léta): 90. léta znamenala významný růst technologie VR. Společnosti jako VPL Research, založené Jaronem Lanierem, uvedly na trh komerční VR systémy. Nintendo Virtual Boy (1995) přineslo VR hraní širšímu publiku, ačkoli s určitými omezeními. Moderní éra (2000-2010): V 2000 letech jsme svědky pokroku v hardware a software, který posunul VR vpřed. Inovace jako Oculus Rift (2012) a HTC Vive (2016) přinesly spotřebitelům vysoce kvalitní zážitky a přesné sledování pohybu. Obrázek 5: Oculus Rift (2012) – zdroj  Hlavní přijetí (2010-současnost): V posledním desetiletí se technologie VR stala dostupnější a byla integrována do různých průmyslových odvětví, od her a zábavy až po zdravotnictví, vzdělávání a školení. Společnosti jako Oculus (převzata Facebookem) a Sony výrazně přispěly k rozšíření VR mezi běžné uživatele. Současné inovace a budoucí vyhlídky: Dnes se VR neustále vyvíjí s pokroky v zobrazovací technologii, hmatové zpětné vazbě a bezdrátovém připojení. Samostatné VR náhlavní soupravy a technologie rozšířené reality (AR) formují budoucnost pohlcujících zážitků a stírají hranice mezi virtuálními a fyzickými realitami. Historický vývoj VR ukazuje cestu plnou inovací, experimentování a zdokonalování. Jak se technologie nadále vyvíjí, VR slibuje zásadně změnit způsob, jakým interagujeme s digitálním obsahem, spolupracujeme na dálku a zapojujeme se do simulovaných prostředí čím dál pohlcujícím způsobem. Základní principy a koncepty Abychom se mohli vydat na cestu do světa VR, je nezbytné pochopit základní principy a koncepty, které definují tuto revoluční technologii. Virtuální realita (VR) se týká počítačem generované simulace trojrozměrného prostředí, se kterým lze interagovat zdánlivě reálným nebo fyzickým způsobem pomocí speciálního elektronického vybavení, jako je náhlavní souprava s obrazovkou uvnitř nebo rukavice vybavené senzory. Klíčové principy VR se točí kolem ponoření, přítomnosti a interakce. Ponoření se týká pocitu úplného ponoření do virtuálního prostředí, odděleného od fyzického světa. Přítomnost označuje pocit skutečné přítomnosti ve virtuálním prostoru, často vyvolaný realistickými vizuálními a zvukovými podněty. Interakce je schopnost zapojit se a manipulovat s objekty ve virtuálním prostředí, což uživateli poskytuje pocit kontroly. Technické komponenty a funkce technologie VR Hlubší vhled do technických komponent VR zahrnuje jak hardware, tak software. Základní hardware zahrnuje náhlavní soupravy (HMD), které se nosí jako brýle a poskytují vizuální a zvukovou zpětnou vazbu, ovladače nebo vstupní zařízení pro interakci a senzory pro sledování pohybu a polohy ve virtuálním prostoru. Po softwarové stránce se VR spoléhá na sofistikované vykreslovací mechanismy, které vytvářejí realistický obraz, na sledovací systémy, které přesně monitorují pohyby uživatelů, a na interakční systémy, které uživatelům umožňují bezproblémovou manipulaci s virtuálními objekty. Tyto prvky pracují v harmonii, aby poskytly přesvědčivý a pohlcující zážitek z VR. Při zkoumání technologie virtuální reality (VR) je nezbytné porozumět softwarovým nástrojům a platformám, které umožňují pohlcující zážitky. Ponořme se do podrobnějších odkazů na softwarové nástroje běžně používané v aplikacích VR, zejména se zaměřením na ty, které se týkají scénářů připravenosti na mimořádné události a školení. Softwarové nástroje pro vývoj a interakci VR Unity3D: Unity je široce používaný herní engine, který podporuje vývoj VR na více platformách, včetně Oculus Rift, HTC Vive a PlayStation VR. Nabízí robustní sadu nástrojů pro vytváření interaktivních VR prostředí s realistickou fyzikou, animacemi a interakcemi. Díky intuitivnímu rozhraní a rozsáhlé dokumentaci je Unity oblíbenou volbou pro vývoj aplikací pro VR. Unreal Engine: Unreal Engine je další výkonný herní engine známý svými grafickými možnostmi vysoké věrnosti a pokročilými schopnostmi VR. Poskytuje komplexní sadu nástrojů pro navrhování a nasazování aplikací VR s ohromující vizuální kvalitou a pohlcujícími interakcemi. Vizuální skriptovací systém Blueprint Unreal Engine zjednodušuje