1.0Prodigyhttps://www.prodigy-project.euGeorge Athanasiadishttps://www.prodigy-project.eu/index.php/author/george/rich600338<blockquote class="wp-embedded-content" data-secret="ccCO59jn79"><a href="https://www.prodigy-project.eu/index.php/lesson/m4/">M4 – Pomoc osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích</a></blockquote><iframe sandbox="allow-scripts" security="restricted" src="https://www.prodigy-project.eu/index.php/lesson/m4/embed/#?secret=ccCO59jn79" width="600" height="338" title="“M4 – Pomoc osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích” — Prodigy" data-secret="ccCO59jn79" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="no" class="wp-embedded-content"></iframe><script> /*! This file is auto-generated */ !function(d,l){"use strict";l.querySelector&&d.addEventListener&&"undefined"!=typeof URL&&(d.wp=d.wp||{},d.wp.receiveEmbedMessage||(d.wp.receiveEmbedMessage=function(e){var t=e.data;if((t||t.secret||t.message||t.value)&&!/[^a-zA-Z0-9]/.test(t.secret)){for(var s,r,n,a=l.querySelectorAll('iframe[data-secret="'+t.secret+'"]'),o=l.querySelectorAll('blockquote[data-secret="'+t.secret+'"]'),c=new RegExp("^https?:$","i"),i=0;i<o.length;i++)o[i].style.display="none";for(i=0;i<a.length;i++)s=a[i],e.source===s.contentWindow&&(s.removeAttribute("style"),"height"===t.message?(1e3<(r=parseInt(t.value,10))?r=1e3:~~r<200&&(r=200),s.height=r):"link"===t.message&&(r=new URL(s.getAttribute("src")),n=new URL(t.value),c.test(n.protocol))&&n.host===r.host&&l.activeElement===s&&(d.top.location.href=t.value))}},d.addEventListener("message",d.wp.receiveEmbedMessage,!1),l.addEventListener("DOMContentLoaded",function(){for(var e,t,s=l.querySelectorAll("iframe.wp-embedded-content"),r=0;r<s.length;r++)(t=(e=s[r]).getAttribute("data-secret"))||(t=Math.random().toString(36).substring(2,12),e.src+="#?secret="+t,e.setAttribute("data-secret",t)),e.contentWindow.postMessage({message:"ready",secret:t},"*")},!1)))}(window,document); //# sourceURL=https://www.prodigy-project.eu/wp-includes/js/wp-embed.min.js </script> Představení Modul 4, “ Pomoc osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích“, se zabývá klíčovým aspektem poskytování účinné podpory osobám se zdravotním postižením během mimořádných událostí. Jeho cílem je vybavit účastníky znalostmi a dovednostmi potřebnými k tomu, aby mohli efektivně pomáhat osobám se zdravotním postižením v mimořádných situacích, zvýšit schopnost účastníků poskytovat komplexní podporu a zajistit bezpečnost a pohodu osob se zdravotním postižením během mimořádných událostí, zajistit, aby evakuační postupy ve firmách byly přístupné a přizpůsobené pro osoby se zdravotním postižením, zvýšit povědomí a porozumění mezi zaměstnanci ve firmě v oblasti potřeb a výzev, kterým osoby se zdravotním postižením čelí během mimořádných událostí, a stanovit nejčastější překážky v oblasti dostupnosti dopravy v podnikovém prostředí.  Submodul 4.1 Poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením během mimořádných událostí Příklady nejčastějších krizových situací, které mohou nastat na pracovišti:  Krizová situace  Popis  Požár, výbuch  Požáry a výbuchy mohou vzniknout z různých příčin, včetně elektrických zkratů, hořlavých kapalin, nebo chybně instalovaných zařízení. Můžou být způsobeny také nebezpečnými chemikáliemi nebo jinými palivovými látkami používanými v průmyslových procesech.  Zdravotní incidenty  Zdravotní problémy a úrazy, jako jsou srážky, pády, otravy nebo závažné nemoci, jsou další běžnou krizovou situací na pracovišti. Tyto situace vyžadují okamžitou lékařskou péči a odpovídající reakci.  Násilné incidenty  Násilí na pracovišti, včetně verbálního, fyzického nebo emocionálního násilí, může vést k závažným bezpečnostním hrozbám. To zahrnuje například šikanu, útoky nebo hrozby ze strany zaměstnanců, zákazníků nebo jiných osob.  Přírodní katastrofy  Přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení, povodně, bouře, hurikány a tornáda, mohou vážně ohrozit bezpečnost pracoviště a zaměstnanců  Technické selhání  Selhání technických zařízení, jako jsou elektrické systémy, počítačové sítě, výtahy nebo zařízení pro ochranu životního prostředí, může způsobit přerušení provozu a ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců.  Poskytování asistence lidem s postižením při krizových situací, které mohou na pracovištích nastat by mělo být zakotveno v evakuačním plánu. Ten by měl zohledňoval individuální potřeby a schopnosti každého postiženého člověka. Pro některé osoby s postižením může být vhodné vypracovat osobní evakuační plány, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby a schopnosti. Tyto plány by měly být pravidelně aktualizovány a sdíleny s příslušnými osobami a týmy pro záchranné operace. Dále je také důležité, aby i ostatní zaměstnanci byli vybaveni potřebnými znalostmi a dovednostmi pro poskytnutí rychlé a účinné asistence v případě nouzové situace.  Pro efektivní evakuaci je důležité mít jasný plán prioritní evakuace a zařízení, která umožní rychlé a bezpečné vyvedení postižených osob z budovy. Lidé s těžšími postiženími, jako jsou ti, kteří nemohou samostatně opustit budovu, by měli být evakuováni jako první. Určení prioritní evakuace by mělo být založeno na individuálních potřebách postižených osob a ukotveno v evakuačním plánu.  Evakuační plán je následně nutné pravidelně prověřovat pomocí cvičení. Doporučuje se provádět cvičení evakuace a simulace nouzových situací pravidelně.  Frekvence cvičení může být každé čtvrtletí, polovina roku nebo jednou ročně, v závislosti na velikosti a složitosti organizace, zákonných požadavcích a provozních rizicích. Do cvičení by měli být zapojeni všichni zaměstnanci a osoby, které jsou zodpovědné za provedení evakuace a poskytování pomoci.  Jednotlivé kroky směřující k poskytnutí asistence osobám s postižením během nouzových situací 1.Vyhodnocení rizik s ohledem na zdravotní postižení  Vyhodnocení rizik je klíčovým prvkem pro zajištění a udržení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To obsahuje několik dílčích procesů:  Vyhledávání rizik  Přijímání opatření  Vedení dokumentace  Informování o rizicích  Sledování a kontrola  Díky řízení rizik je možné identifikovat a vyhodnocovat potenciálně nebezpečné faktory, které se mohou na pracovišti vyskytovat. Zjednodušeně řečeno se jedná o detailní průzkum celého pracoviště, na jehož základě jsou odhalena rizika, která by mohla ohrozit pracovníky. Pokud jsou tedy taková rizika odhalena, je bezpodmínečně nutné zhodnotit jejich závažnost a následně přijmout opatření, která povedou k jejich odstranění. K identifikaci a vyhodnocování rizik na pracovišti, na kterém jsou osoby s postižením, je důležité přistupovat s maximální pečlivostí a obezřetností, protože pro takové osoby mohou představovat potenciálně nebezpečná rizika i ta, která pro zdravé osoby rizikem být nemusí.  Při řízení rizik je třeba, aby byl brán ohled na organizaci práce a případné změny nebo úpravy pracovního prostředí a pracovního zařízení. Cílem je pak minimalizace nebo úplné odstranění rizik a diskriminace zdravotně postižených. Je třeba brát v potaz také individuální rozdíly mezi jednotlivými postiženými pracovníky, uskutečnit individuální hodnocení a zjistit, jaký druh asistence budou v případě nouzové situace potřebovat. To může zahrnovat potřebu osobního doprovodu, speciálních evakuačních prostředků nebo přizpůsobení evakuačních plánů. Nelze si myslet, že všichni postižení jsou stejní. Je to právě naopak. Každý postižený vyžaduje jiná opatření a přizpůsobení pracoviště. Proto je důležité:  vyhodnotit a stanovit skupinu pracovníků, kteří mohou být ohroženi více než ostatní  separátně vyhodnotit potenciální bezpečnostní rizika, která se týkají jen osob s postižením  brát v potaz druh a rozsah postižení a pracovního prostředí  osobně se poradit o pracovních podmínkách a rizicích přímo s postiženými zaměstnanci – zejména oni ví, co potřebují  konzultovat řízení rizik pro zdravotně postižené s odborníky na BOZP a ergonomii pracoviště, lékaři, zdravotníky a specialisty na zaměstnávání zdravotně postižených a jinak hendikepovaných osob  přizpůsobit práci osob s postižením (úprava pracovní doby, pracovního místa, vybavení, pracovního postupu apod.), nikoliv naopak  2.Upravte pracovní prostředí  Přizpůsobte schodiště – horní okraje schodů opatřete světlým nátěrem nebo taktilními pásy pro nevidomé. Zajistěte, aby v případě mimořádné události fungovaly také zvukové signály pro slepé a světelné signály pro hluché. Nechte upravit otevírání dveří ideálně tak, aby bylo automatické na senzor. Přínosná je rozhodně i úprava klik, zvonků a vstupních mechanizmů, které zajistí dostupnost pro osoby, které používají invalidní vozík. Upravte podlahové krytiny na protiskluzové a zajistěte, aby byly v jedné rovině – bezbariérové.  Zdravotně postižené pracovníky umístěte na pracovní místa, která jsou snadně dostupná – ideálně v přízemí. Pokud je to možné, nabídněte jim také práci z domova – home office. Upravte pracovní nástroje a jiná zařízení tak, aby vyhovovala zdravotnímu postižení jedince. Například nevidomým pořiďte klávesnici s Braillovým písmem, tělesně postiženým telefonní sadu hands free, nedoslýchavým textphone – zařízení pro převod mluveného slova z telefonu do textové podoby.  Osobám, které trpí muskuloskeletálními obtížemi v oblasti horních končetin, nainstalujte do počítače software pro rozeznávání hlasu. Těm, kteří trpí poruchami zraku, pořiďte zvětšovací program (ZoomText, MAGic apod.).  3.Upravte pracovní podmínky  Upravte zdravotně postiženým pracovní dobu tak,